Hlavní obsah

Jako za babiček aneb Návod, jak založit bylinkovou zahrádku

Foto: GDmitry, Shutterstock.com

Milujete voňavé bylinky a sníte o tom, že si nasušíte hrsti koření na zimu? Vypěstujte si léčivky na zahradě po vzoru našich prababiček. Tradiční bylinky jsou nenáročné – stačí je zasadit a sklízet.

Článek

Před sto lety neměly lékárny otevřeno nonstop a hlavně na vesnicích muselo často stačit nasušené kvítí od báby kořenářky. U chalup vyrůstal řebříček, který se používal pro léčbu ženských potíží. Opodál zářily oranžové květy měsíčku, jenž zklidňuje a čistí. Z jeho květů se vařila mast.

Chybět nesměl heřmánek, který působí jako antibiotikum, dezinfikuje a hojí rány. V rohu zahrady se košatil černý bez, jehož sušené květy pomáhaly zvládnout nachlazení a chřipku. Plotem prorůstaly kopřivy a v trávě se zelenal kontryhel. Jak by řekla rakouská léčitelka Maria Treben – byliny z boží zahrady.

Foto: fotoknips, Shutterstock.com

Černý bez nádherně voní, je léčivý a ve váze vypadá neuvěřitelně romanticky

Živelná venkovská zahrada

Původní venkovské zahrady byly hlavně užitkové a praktické. Vznikaly organicky a bez architektonických plánů. Do jisté míry byly živelné, ale měly romantické kouzlo a skrytý řád. Vedle zeleniny a ovoce vyrůstaly bylinky – užitkové koření i léčivky.

Do podoby venkovských zahrad promlouvaly i pověry. Například šeřík se vysazoval u vstupu do domu, protože lidé věřili, že je ochrání. U žádného stavení nechyběl keř černého bezu, jenž měl hospodářství chránit před úderem blesku. O bezu se tradovalo, že v něm sídlí čarodějnice, protože při poranění dřevo krvácí rudou mízou.

I v tradiční venkovské zahradě měly své místo okrasné rostliny, například lilie a kopretiny se pěstovaly pro slávu boží. U plotu rostly růže, šípkové keře, jasmín nebo hloh. Nedaleko chalupy mohla vyrůstat i velká a statná lípa – rodový strom. Lipové květy usušené na čaj nechyběly v žádné venkovské lékárničce. Čaj se z nich vařil hlavně při nachlazení a horečce.

Tradiční venkovské bylinky

Se založením tradiční bylinkové zahrádky si nemusíte příliš lámat hlavu. Většina bylin, které v nich budete pěstovat, roste sama v přírodě, a tak nemají přehnané nároky na péči. Nemusíte ani utrácet za drahé sazenice v zahradnictví. Například kontryhel nebo řebříček si můžete odkopnout na louce a vysadit si je na čestné místo ve své zahradě.

Foto: kukuruxa, Shutterstock.com

Řebříček roste všude a patří k tradičním léčivým bylinám

Měsíček

Měsíček a heřmánek jsou oproti tomu jednoletky. Jejich semínka koupíte v zahradnictví. Stačí, když si je pořídíte pouze jednou, na podzim snadno seberete semínka a uchováte si je do dalšího roku. Zvlášť měsíček lékařský je na pěstování nenáročný. Semínka můžete rozhodit mezi ostatní bylinky. Dobře poroste i mezi zeleninou a vytvoří tak s ostatními rostlinami hezkou mozaiku. Jeho květy přitahují opylovače – včely i motýly.

Foto: GrigoryL, Shutterstock.com

Měsíček se vám na zahradě namnoží sám ze semen – pokud se mu u vás daří, je lepší mít ho pod kontrolou

Heřmánek

Heřmánek pravý potřebuje lehkou propustnou půdu a slunné stanoviště. Vysévat ho můžete buď na jaře, nebo od konce srpna do konce září. Do prvních mrazů heřmánek zakoření a vy se sklizně dočkáte už koncem jara. Květy heřmánku sbírejte za slunečného počasí od konce května do konce září. Sušte je na vzdušném místě a uchovávejte v uzavíratelné sklenici nebo v plátěném sáčku. Z heřmánku si můžete vařit čaj, který uklidňuje žaludek a působí proti nadýmání. Heřmánkový čaj prý také pomáhá proti špatné náladě. Heřmánkové květy můžete přidávat i do koupele.

Foto: Zeljko Radojko, Shutterstock.com

Čaj z heřmánku je dobrý i pro malé děti

Kopřivy

Heřmánek se v zahrádkách, kde se chcete vyhnout chemii, používá i jako lapač mšic. Škůdci se na něho stahují spíš než na zeleninu nebo růže. Pokud ale chcete květy sušit, mšic se zbavte. Pomůže vám postřik z kopřiv. Asi půl kila kopřiv naložte do pěti litrů vody a louhujte celý den. Druhý den nařeďte poměrem 1 díl výluhu a 5 dílů vody a postříkejte napadenou rostlinu nebo celou oblast, kde se mšice vyskytují.

Kopřivy si na zahradě hýčkejte nejen kvůli postřiku. Zvlášť brzy na jaře si z nich vařte čaj, který pročišťuje organismus, posiluje cévní systém a pomáhá při astmatu, jaterních i ledvinových chorobách. Kopřivový čaj doporučovala česká léčitelka Božena Kamenická, které se přezdívalo bába Radnická. Hrst čerstvých kopřiv zalijte čtvrt litrem vroucí vody, čtvrt hodiny louhujte a pijte ho vlažný. Čaj byste si měli dopřát dvakrát denně po dobu tří týdnů.

Foto: VISKA, Shutterstock.com

Kopřiva není jen plevel, trochu si jí na zahrádce nechte

Černý bez

Místo tújí vysázejte k plotu keře černého bezu. Užitek z nich budete mít hned dvakrát za rok. Květy sbírejte a sušte nebo si z nich připravujte domácí limonádu. Na zimu si můžete nachystat i sirup z květů. Na konci léta nebo na začátku podzimu sklízejte plody černého bezu, z nichž si můžete uvařit likér. Černý bez je skvělý při nachlazení, rýmě a kašli.

Foto: Anastasiia Malinich, Shutterstock.com

Květy černého bezu využijete na jaře, plody na podzim

Máte na své zahradě tyto půvabné tradiční rostliny, nebo dáváte přednost moderně?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama