Hlavní obsah

Je jim 35 a jsou zoufalé: Nemáme děti, muže ani pořádnou práci!

Foto: Thinkstock

Deprese, pocity zmaru a toho, že nestojíte za nic. I tohle se ženám v určitém věku honí hlavouFoto: Thinkstock

Reklama

Nestojím za nic! Nepovedlo se mi nic, co jsem měla v plánu. Řada žen kolem pětatřicátých narozenin propadá skepsi a pocitu, že je jejich život jedna velká prohra. Proč? A jak se těchto myšlenek zbavit?

Článek

„Za pár měsíců mi bude pětatřicet, před rokem jsem se rozvedla a nemám nic. Skončila jsem v podnájmu, bez chlapa a i bez dítěte, které jsme v našem krátkém manželství jaksi nestihli. To je dost bídné skóre,“ říká Zuzana.

Podobně se svým životem účtovala i pětatřicetiletá Lenka. „Od maturity jsem pořád jen studovala, jednu vysokou školu za druhou. Mám sice za sebou několik zahraničních studijních pobytů, pyšním se několika tituly, ale nic víc. Nemám pořádnou práci, protože jsem při studiu dělala jen brigády, bydlím se svými o mnoho let mladšími kamarády ze studií v podnájmu, nakupuju v sekáčích. Na dvacetiletou studentku super, ale dospělá pětatřicítka? Trapné,“ popisuje Lenka.

Jsou jejich chmury oprávněné, nebo se naše čtenářky trápí zbytečně?

Magických 35

Faktem je, že pětatřicáté narozeniny jsou pro většinu žen velmi zásadní. „Snad každá žena si uvědomuje, že se s přelomem pětatřiceti let věku dostává blíž ke čtyřicítce, kterou většina žen vnímá jako jakýsi druhý poločas života. A proto více přemýšlí o sobě, o svém životě a touhách,“ vysvětluje zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Foto: Thinkstock

Po pětatřicátých narozeninách řada žen začíná hodnotit svůj život a nemusí to dopadnout nejlépeFoto: Thinkstock

A svou roli samozřejmě hrají i společenské konvence. Je totiž „společensky správné“, aby v pětatřiceti letech už byla žena usazená, hezky zakotvená u slušného muže a ideálně měla již dítě, a pokud dítě nemá, tak to chce alespoň pořádně snovou kariéru (protože proč by jinak už neměla dítě, že). Z toho všeho ženy získávají pocit, že jim jaksi ujíždí vlak, vše promeškaly, a výsledkem jsou depresivní myšlenky.

Nezveličujte to

Leckdy jde ale o zbytečné trápení. Než se začnete hroutit, zkuste si odpovědět, zda vám váš styl života vážně tak moc nevyhovuje, nebo jen neodpovídá tomu, co od vás očekává okolí.

„Není škoda, že jsou naše vnitřní hodiny nastaveny podle společenských konvencí? Neřídíme se až moc tím, co si myslí ostatní? Pokud máte v pětatřiceti pocit, že máte vše za sebou, co když budete ještě dalších padesát let žít? Zkuste se na to podívat z lepší stránky, co když máte vše důležité ještě před sebou?“ říká Markéta Tichá, učitel a poradce v pozitivním myšlení z Cloud 9 Institute Brno.

Foto: Thinkstock

Bože, ještě nemám rodinu. V práci jsem toho také moc nedokázala. Tím se ženy leckdy trápíFoto: Thinkstock

Jste strůjci svého (ne)štěstí

Ať už vás v životě trápí cokoli, zásadní je uvědomit si, že odpovědnost za to nesete vy. „Přijetí současného stavu je důležité,“ potvrzuje Lenka Černá. Jen tak si totiž uvědomíte, že můžete svůj život od základu změnit. Jak? Postup by měl být následující:

  • Objektivně zhodnoťte svůj dosavadní život. Pojmenujte, co vám na něm vadí (skutečně vám, ne vašemu okolí!).
  • Vytvořte si plán, kde chcete být za dva roky. Jak má váš život v té době vypadat?
  • Každý den si tento plán připomínejte. „Naše myšlenky mají v tomto ohledu obrovskou sílu. Je důležité se soustředit na to, co chcete, ne na to, co nechcete,“ radí Lenka Černá.
  • Nezapomínejte na drobné radosti. Neupínejte se jen k vysněnému cíli, užívejte si i tu cestu. Hýčkejte se, hledejte si nové koníčky, přátele, možnosti, jak si každý jednotlivý den užít.
  • Nebojte se! „Všechno složité je ve své podstatě velmi jednoduché. Odpovědi máme vždy uvnitř sebe. Pakliže se necítíme šťastné uvnitř – necítíme životní naplnění, musíme jej najít. Ať už vyhledáme kouče, začneme zase tancovat či konečně sekneme s prací, která nás vysává. Odvaha je tou odpovědí,“ zakončuje Markéta Tichá.

Tak co? A jak jste na tom vy?

Reklama

Načítám