Článek
Předně je třeba říci, že českýzákoník práce pojem brigáda nezná. Obecně se jí však myslí krátkodobý přivýdělek, příležitostná práce, ale i dlouhodobý pracovní vztah na dobu určitou se zkráceným úvazkem. Všechny tyto typy práce mají své přesně dané zákonitosti, smluvní podmínky, na které je třeba se při sjednávání brigády ptát a ve smlouvě je také specifikovat.
K brigádě je třeba motivace
Volba brigády namísto lenošení je vždy především věcí motivace. A ne každé dítě ji má vrozenou. „Zřejmě nejčastěji používaná a efektivní bývá pobídka k brigádě s vidinou nějakého konkrétního výsledku – Chceš jet do Anglie? Koupit si značkové oblečení? Pracuj, a my, rodiče, ti připlatíme. Poměrně účinná může být i motivace společensko-stádní – kamarádi nebo dívka či hoch jejich snů tam budou také. Třešničku na dortu pak bude představovat motivace poznávací – seznámení se s prostředím a činností, kterým by se váš syn či dcera chtěli do budoucna věnovat,“ radí psycholog Petr Šmolka.
Zásluhou brigád si vaše děti mohou osvojit představu o hodnotě peněz, poslouží jim i jako ochutnávka pracovních návyků. Třeba pak o to více ocení své rodiče, kteří „brigádničí“ pět dní v týdnu již několik desetiletí.
Přes léto mohou studenti pracovat na sezonních pracovních místechFoto: Petr Makovička
Takže kde všude může vaše dítě brigádničit? Možností je mnoho, pokusíme se vyjmenovat ty nejdostupnější, a tudíž nejběžnější:
HYPERMARKETY: Jde o práce ve skladu, vyskladňování zboží, rovnání do regálů, ale i nárazovou pomoc při sečítání zboží během inventur. Plnoletí brigádníci pracují běžně i jako pokladní. Úkony bez přímého kontaktu s penězi mohou provádět i nezletilí brigádníci. Jde často o fyzicky náročnou práci.
FAST FOODY:Pracovníci přípravy jídel jsou v nich téměř vždy brigádníky. Výhodou je, že podobné provozovny jsou často otevřeny do pozdní noci, takže jsou zaměstnavatelé vstřícní i individuálnímu nastavení pracovní doby vašich ratolestí. Práce je náročná nejen fyzicky, ale zejména psychicky: brigádník pracuje ve velkém týmu lidí pod neustálou kontrolou manažerů i zákazníků.
HOSTESKY, SPOLEČNICE: Pozor! Je velký rozdíl mezi hosteskou na výstavě psů a tou na různých večeřích či uzavřených jednáních. A zejména mezi tím, kdo si vlastně co pod tímto pojmem představuje. I agentury často „mlží". Když už tedy chce vaše dcera takovouhle brigádu, zjistěte si velmi podrobně předem všechny informace – a ověřte je! Špatných zkušeností je v tomto směru mnoho a nikdo by asi nechtěl, aby jeho dcera skončila jako prostitutka v zahraničním baru!
SOUSEDSKÁ VÝPOMOC:Té se dá často brigádně využít, vypomoci třeba s nařezáním dřeva nebo s umytím oken za předem dohodnutou cenu. Ale pozor, aby vaše dítko nedopadlo jako náš čtenář Mirek! „Během střední školy jsem si o prázdninách přivydělával u místního řezníka. Na peníze jsem se předem neptal, protože to byl náš soused, kterého jsem znal mnoho let, a říkal jsem si, že se přece nakonec určitě nějak dohodneme. Bohužel jsme se nikdy nedohodli. Vedoucí mi platil v naturáliích. Denně jsem nosil domů takové množství masa, že bychom to všichni nesnědli ani za měsíc. Naštěstí se alespoň babička zachovala opravdu charakterně a za kilo masa mi vždy zaplatila přesně tolik, za kolik ho prodával řezník v obchodě.“ V konečném důsledku tak šlo spíše o brigádu u babičky a otázka je, kdo na ní vydělal… Pravděpodobně pan řezník.
Jindy může být vašemu dítěti trapné od souseda vůbec nějakou částku žádat – vždyť to byla jen pomoc ze známosti. „U nás doma byl s brigádami dlouho problém. Tu chtěla moje kamarádka vystěhovat byt kvůli malování, tu někdo pohlídat dítě,“ vypráví Jana. „Kluci jeli a přijeli pak domů s tím, že si přece nemůžou vzít za takovou banalitu peníze. Trvalo to dlouho, než pochopili, že práce (i banální) se dělá za peníze. Dnes už to vědí a s brigádami nemají problém.“
POMOC DOMA: Zde je to podobné jako u sousedské výpomoci. I drobné domácí práce mohou mít svou cenu – vynesený koš, utřený prach, později třeba hlídání malého sourozence... Brigádníkem se tak může stát vlastně kdokoli, a co si budete namlouvat, lepší je potomkovi zaplatit s tím, že něco udělal, než abyste mu dávali „zadarmo" kapesné:-).A upřímně – děti, které si takhle přivydělávají třeba od první třídy základní školy, mají v pozdějším věku s nástupem na „opravdové" brigády rozhodně menší problém než ty, které měly vždycky všechno zadarmo.
A jakou máte vy sami zkušenost s brigádami? Chodí na ně vaše děti ochotně a samy od sebe?
