Článek
„Vlastně jsem ty věci ani nepotřebovala. Jen jsem je třeba koupila a někomu je dala. Nebo jsem je prodala anebo ztratila, a ani mně to nevadilo,“ popisuje svou závislost Katka. Možná byste o někom, kdo takhle přemýšlí, řekli, že má úchylku, on je ale nemocný. „Pro patologické nakupování je charakteristické nutkání, silná touha nakupovat a takzvané tahy. Mezi jednotlivými ,tahy' jsou přestávky, a to v rozpětí od několika dní, týdnů, případně i delší,“ vysvětluje psycholog PhDr. Ing. Vratislav Pokorný.
V každém případě je to velmi silná závislost. Možná to zní neuvěřitelně, v tu chvíli, kdy závislostí trpíte, je úplně jedno, jestli v kabelce nosíte stříkačku a sáček heroinu nebo karty, které nemůžete za celý svůj život splatit. Léčba je vždy komplikovaná, zdlouhavá a vyžaduje snahu a sebekázeň pacienta.
Luxus na dluh
U shopaholismu je zrádné, že přichází většinou pomalu a je složitější jej odhalit. Touha po nakupování totiž může začít i u finančně naprosto nenáročných věcí. „U mě to začalo to obyčejnými žvýkačkami, pro které jsem si chodila několikrát denně,“ říká Kateřina.
Puzení pořídit si úplně všechno, co se vám líbí, je diagnózaFoto: Profimedia
Postupem času se ale obyčejné věci často zvrátí v chtíč nákladnějších věcí. „Jednou jsem si dokonce s občankou a potvrzením o příjmu za posledních deset dní z nové práce přišla pro auto a okamžitě ho měla. Bylo to jednoduché,“ říká Katka. Následky oniománie, jak se shopaholismu odborně říká, bývají katastrofální. Často končí vysokými dluhy, ale i destrukcí vlastní osobnosti a úzkostmi. Nemocný si své problémy ale často skutečně uvědomí, až si sáhne na dno.
„Dokud mi chodily domů upomínky, řešila jsem to tím, že jsem je neotevírala. Telefonáty, že bance dlužím splátku, mi byly úplně jedno. Oni se ozvali a pak byl zase klid. Ale později to přišlo…Přicházely obsílky od exekutorů a ve finále u mých dveří zazvonila policie a s ní exekutoři, kteří oblepili dveře. Tehdy jsem se zhroutila. Pamatuji si to, jako by to bylo minulý týden. Brečela jsem na zemi doma, obklopená všemi těmi nahromaděnými věcmi. A sama,“ vzpomíná Katka na období krátce před tím, než se začala léčit.
„Záhy přišly i výčitky svědomí, pocity viny, bolesti žaludku, gynekologické problémy, oslabená imunita. Lékaři si mě mezi sebou přehazovali jak horký brambor. Nakonec mě moje obvodní lékařka, díky bohu, poslala na psychosomatickou kliniku.
Léčba shopaholismu je stejně těžká jako jakékoli jiné závislosti a vyžaduje velmi pevnou vůli a vnitřní disciplínuFoto: Profimedia
Vášeň jako nemoc
„Shopaholismu může podlehnout úplně každý, kdo je psychicky v nějaké oblasti oslaben. Dost často je vyvolávací stimul zakořeněný ve špatných rodinných vztazích,“ říká MUDr. Angela Holubová z Polikliniky I. P. Pavlova. Katka je podobný případ: „Začalo to asi v osmnácti letech, kdy mě táta vyhodil z domova a já zůstala bezprizorní. Žádná láska, žádné zázemí, skoro žádní kamarádi… Představa nakupování mne naplňovala.“
Léčba tkví v objasnění příčiny. Nadále se léčí jednotlivé spouštěče pomocí prostředků, které tlumí emoce. „Doporučuji léčbu kombinovat i s metodami sebeovládání,“ říká lékařka.
To, jak dlouho bude u koho probíhat, je stejně jako u všech závislostí velmi individuální s hrozbou recidivy. Katka je ale, zdá se, vyléčená: „Dřela jsem jak kůň, i za 30 korun na hodinu. Spala jsem tři hodiny denně, ale dluhy jsem splatila podle splátkového kalendáře. Nyní toho materiálně moc nemám. Psychicky jsem ale bohatá. Mám totiž zpět obyčejný život,“ uzavírá svou těžkou životní kapitolu Katka.
Jak moc nakupujete vy?
