Prší? Pojďte si hrát!

Čeká vás dovolená na samotě v jihočeských lesích. Romantické, že? Jenže prší. Vytrvale a už druhý den. Děti se otravují, a tak zlobí, partner už popáté navrhuje návrat domů a vaše trpělivost má také své meze. A právě tady mohou pomoci společenské hry. Nemyslím teď pověstné Člověče, nezlob se nebo mariášky s nekonečným opakováním hry Prší (i když v nejhorším lze použít i to). Současnost nabízí nepoměrně více možností.

Můžete vyzkoušet třeba starou stolní hru, která se v Česku v současné době prodává pod názvem Superfarmář. Skládá se ze dvou kostek a z velkého množství malých kartiček se symboly zvířat. Pravidla hry se opírají o zásady matematiky a logiky. Jak by také ne, když jejím tvůrcem byl za druhé světové války profesor matematiky Karol Borsuk z Varšavské univerzity. Hra s názvem Chování zvířátek sice během varšavského povstání kompletně shořela, jeden exemplář se však povedlo najít. Superfarmář nutí děti i rodiče počítat, předvídat, plánovat a kalkulovat s riziky. Co dělat, aby mi vlk neroztrhal všechny ovce? Mám si pořídit psa, nebo krávu? A mám vyměnit králíky za prasátko už teď, nebo až v příštím kole? Osobní zkušenost: hra nám vydržela na mnoho večerů a bavili jsme se u ní jak my dospělí, tak i naše dcery, tehdy na prvním stupni základní školy.

Nepoměrně novější je další hra. Bang - karetní výlet pro čtyři až sedm hráčů na Divoký západ. Jeho tvůrce Emiliano Sciarra hru vytvořil v roce 2004. Náhoda určí, kdo bude banditou, kdo odpadlíkem, kdo pomocníkem šerifa a kdo přímo šerifem. Ten jediný svou totožnost odhalí, ostatní ve vlastním zájmu zachovávají pokerovou tvář. Karty, na jejichž výběr máte do jisté míry vliv, také určí vaše schopnosti, dostřel vašich proklatě nízko zavěšených koltů nebo rychlost, se kterou tasíte zbraň. A dál už je jen na vás, zda v roli bandity začnete okamžitě ostřelovat šerifa nebo s nehybnou tváří zkusíte nejdřív vyřídit další protivníky. Vyhrává totiž vždy jen jeden. Hra je natolik zábavná, nakolik se vám podaří se do svých rolí vžít. Pravdou je, že především jedna z mých dcer nesla svou „smrt" vždy velmi těžce.

Do třetice všeho dobrého: karetní hra UNO. Pokud vás někdy bavilo Prší, vyzkoušejte jeho zrychlenou a o mnoho možností rozšířenou variantu. Do světa ji poslal v roce 1971 americký holič Merle Robbins. Mezi sto osmi kartami, se kterými se UNO hraje, jsou kromě běžných barev s čísly i takové, které vám umožní změnit směr hry, vyměnit si karty s libovolným soupeřem či vašeho soupeře přinutí vzít si z balíčku rovnou čtyři karty. Sledovat hru a udržet si přehled při častých výměnách a změnách směru vyžaduje po hráčích velkou dávku pozornosti a rychlé reakce. Nad touhle hrou jsme strávili mnohá odpoledne - a jedna z našich dcer, shodou okolností ta mladší, nás pravidelně porážela. S chutí jsme si ale UNO zahráli i na srazech s přáteli, když jsme už probrali všechny novinky za poslední půlrok a zábava začínala pomalu váznout.

Jaké hry máte pro případ deštivé dovolené připravené vy, milé dámy? Našly jste nějakou, která baví vás, vašeho partnera i děti? Poraďme si navzájem na info@prozeny.cz