Článek
Klára se svým přítelem Pavlem již dva roky žije v jednom bytě a většinou je to naprostá idylka. Tedy dokud spolu někam nevyrazí, a je jedno, zda jdou na nákup nebo na večírek s přáteli. „V tu chvíli, jako by Pavel prošel nějakou změnou osobnosti. Pokukuje po každé alespoň trochu hezké ženě, jeho pohledům uniknou snad jen důchodkyně. Nedej bože, když se objeví dívka s trochu větším dekoltem, to je úplně mimo,“ popisuje sedmadvacetiletá Klára s tím, že veškeré jejich hádky se točí jen kolem tohoto problému.
„On s nimi neflirtuje, nijak na ně nepomrkává, to ne. Ale prostě se neovládne a otočí se. Já mu třeba něco vykládám, a on přitom kouká po gymnazistkách, kterým skončilo vyučování,“ rozčiluje se Klára. Ta už zkusila snad všechno. „Řvala jsem na něj, hádali jsme se, dva dny jsem s ním nemluvila, a dokonce jsem mluvila i o rozchodu. Jenže zase na druhé straně vím, že mě miluje, je inteligentní, milý, je s ním legrace a nikdy by nezašel dál, než že se podívá,“ vzdychá Klára, která se prý snaží nad tento Pavlův nešvar povznést.
Ale dá se to vydržet celý život? Nebude se to zhoršovat?
Na geny se nevymlouvejte, pánové!
Máme to v genech, je to přirozený pud a vůbec nic to neznamená. Tak nějak se většina mužů, kteří nedokážou udržet svou hlavu v jednom směru, vymlouvá. Jenže tak jednoduché to samozřejmě není. „Vzbuzení sexuální přitažlivosti jinou ženou je normální, neznamená to však, že se nechám vléci každou touhou, která se mi namane,“ říká kouč partnerských vztahů Aleš Kalina z portálu Mujvztah.cz.
Podle něj máme každý (ženy i muži) nějaké pudy, ovšem umíme se ovládat a své potřeby uspokojovat na patřičných místech. Takže nějaké to občasné a letmé ohlédnutí není nic nepřípustného, ovšem dospělý a vyrovnaný muž se dokáže udržet, nedělá to v přítomnosti své partnerky, a už vůbec u toho nevypadá jako hladový pes. „Jsou ale lidé, kteří jsou stále zvířátka. Vidí salám, tak se rozběhnou,“ říká Aleš Kalina. Podle něj ale nejde o žádnou genovou předurčenost, se kterou nelze nic dělat. Za chorobným otáčením se za ženami je totiž něco mnohem hlubšího, vždy jde o nějakou nenaplněnou potřebu…
- Muž může být sexuálně neuspokojen
- Chybí mu sebevědomí, potřebuje si před ostatními něco dokazovat, oslnit, poukázat na své kvality
- Může pociťovat nedostatek lásky
- Cítí potřebu sexuálně experimentovat
Není chvíle, kdy by dokázal ignorovat ostatní ženy?Foto: Thinkstock
Partnerka má na zlost právo
Manželky či přítelkyně takových „čumilů“ by rozhodně nebylo správné obviňovat ze zbytečné žárlivosti či sklonu k hysterii. Na všechny tyto pocity a jejich projevy mají plné právo! Vždyť, kdo by se nenaštval, když svému muži zrovna něco důležitého vykládá, ale on civí na blonďatou číšnici, co vám zrovna nese kávu?
Většina žen se v takových chvílích rozčiluje, na partnera křičí, hádá se s ním, obviňuje ho, vyhrožuje rozchodem nebo se na několik dní urazí. Ovšem ani jedno z toho problém nevyřeší. „Doporučuji jít hlouběji než jen soptit, obviňovat a vyčítat. Jsou muži, kteří se za to nenávidí, ale neumějí přestat. Doporučil bych, aby partnerka i přes ponižující aspekty zkusila pochopit, proč to partner dělá a co ho k tomu vede,“ radí Aleš Kalina.
Zkusit to můžete třeba následovně:
- Vyhněte se jakékoli agresi, naštvanosti a nezvyšujte hlas. Řekněte partnerovi, že vás jeho chování trápí a změna je nevyhnutelná, a zda mu stojíte za to, aby to zkusil. Pokud je jeho odpověď „ano“, jde o první krok k úspěchu. Pokud vaše rozhořčení nechápe, znamená to bohužel, že mu na vás nezáleží...
- Vytvořte si příjemnou atmosféru (dobrá večeře, oblíbená láhev vína…) a začněte spolu mluvit naprosto otevřeně a upřímně. Snažte se zjistit, co vašemu partnerovi chybí (sex, projevy lásky, trápí ho stereotyp…).
- Jakmile se dopátráte příčiny, zaměřte se na konstruktivní řešení. Dohodněte se, co s tím. Ideální je k tomu domácí ústava. O té se dočtete v článku Manželská krize! Jak ji překonat?.
Může se ale stát, že nic z toho se vám nepodaří. Váš partner se může snažit sebevíc, přesto jeho pohled stále sklouzává, kam nemá. Potom je nejspíš na místě terapie, při níž s pomocí odborníka můžete najít i tu nejhlouběji zakopanou příčinu jeho chování. Problém se mohl zrodit například už v jeho dětství, vliv na to má i jakým způsobem byl vychován, jaké rovnice chování okoukal v rodině a podobně.
Pokud spolu ale vážně chcete být, rozhodně tento „zlozvyk“ nepodceňujte. V době zamilovanosti jsme my ženy ochotné tolerovat ledasco, ovšem žít s tím celý život nejspíš žádný med nebude.
Co byste dělaly vy, kdyby váš muž pořád koukal po jiných? Zapojte se do diskuse pod článkem.
