Článek
Laik mluví o nachlazení, lékař o zánětu horních cest dýchacích. A oba mají na mysli totéž: rýmu, pokašlávání, pálící sliznice a mírně zvýšenou teplotu. Zánět je totéž jako infekce, a jak každý ví, infekci způsobují bakterie a viry.
Co s tím má tedy společného zima? Silnější svetr ani čepice přece viry nezastaví. Tak proč je člověk náchylnější onemocnět, když prochladne?
Promrzlý člověk = volná cesta pro škůdce
Sníží-li se teplota okolního prostředí a vy nejste dost oblečeni, váš organismus automaticky začne podnikat opatření, aby snížil tepelné ztráty. Krevní vlásečnice v kůži se stáhnou a krevní oběh v kůži se zredukuje. Vaše tělo nevyzařuje žádné teplo, pokožka je na omak studená, rty a nehty promodralé, zebou vás nohy a ruce. To je ta správná chvíle pro bakterie a viry: společně s krví se totiž dovnitř těla stáhly i obranné buňky. Pokud se teď na vás nepřátelé vrhnou, odpor bude minimální. Onemocnění nezpůsobuje chlad jako takový, ale neschopnost těla se bránit.
Bolest v krku, rýma a kašel... Pokud vás tihle nechtění společníci doprovázejí po celou zimu, měli byste se začít otužovatFoto: Thinkstock
Co pomůže? Studený odchov!
Otužování je nejpřirozenější a nejlevnější způsob zvyšování imunity. Nejstarší babičky ještě pamatují dobu, kdy se v zimě topívalo jen v jedné místnosti, většinou v kuchyni. Při každé cestě do spíže nebo na záchod byl člověk vystaven chladu, do zimy se ráno i vstávalo. A našim předkům šel „studený odchov“ k duhu. Aby bylo dítě třikrát za měsíc nemocné? Ani náhodou.
Otužování vede k tomu, že tělo nižším teplotám přivykne a stane se odolnější. A naopak – pohybujete-li se jen ve vyhřívaných prostorách, termoregulační systém zleniví a výše popsaným „poplachem“ reaguje i při nepatrném snížení teploty. Cvakáte zuby u známých na chalupě, přestože „domácí“ jsou úplně v pohodě? Jste skoro celou zimu nastydlí? Pak je to přesně váš případ.
Z horka do zimy a naopak
Trávíte-li zimu ve městě, zažijete během dne řadu teplotních šoků. Stačí nastoupit v zimní bundě do vyhřáté tramvaje nebo vlézt do obchodu – za chvíli ucítíte, jak vám po zádech stékají potůčky potu. Pokud v tuhle chvíli rozepnete bundu nebo ji sundáte, je to pozdě a koledujete si o nemoc. Vlhká pokožka totiž tělo účinně ochlazuje (to je koneckonců účel pocení), a pustíte-li na ni chladnější vzduch, je to stejné, jako byste poslali virové nákaze pozvánku. Jak to tedy zařídit, abyste zvýšili svoji tepelnou odolnost, a přitom to nepřehnali?
Ten, kdo je zvyklý se často pohybovat v chladném období venku, bývá méně nemocný než ten, kdo dobrovolně nevystrčí ani nosFoto: Thinkstock
- Stáhněte topení v bytě. Teplota v obytných místnostech by neměla překročit 22 stupňů, v ložnici a na chodbě to může být i méně. Budete-li ubírat postupně (ne víc než stupeň za týden) změnu vůbec nepocítíte.
- Každé ráno si dejte studenou sprchu. Začněte teplou, pak vlažnou a nakonec pusťte tu nejstudenější, jaká z trubek teče. Po několika strašlivých vteřinách zažijete příliv energie – a tepla! Výborný trénink pro termoregulaci, srdce a cévy. Samozřejmě jen tehdy, když jste zdraví!
- Nepřetápějte na pracovišti. Pokud sedíte celý den v kanceláři, máte sklon vytáčet topení na vyšší a vyšší teplotu, chladno je vám ale hlavně proto, že se nehýbete. Čas od času udělejte pár dřepů, zamněte rukama pro zahřátí nebo si vezměte svetr.
- Péřovou bundu si nechte na hory a do mrazu, při teplotách nad nulou je zbytečná. Noste ale rukavice a čepici, zabráníte úniku tepla a nebudete potřebovat tak tlusté oblečení. A v teple je můžete snadno sundat.
Po měsíci „tréninku“ byste měli pocítit větší odolnost proti chladu i proti nemocem.
