Článek
Zní to trochu nadneseně, ale ono se to opravdu stalo. V jednom z pokojů jsem na dně proutěného odpadkového koše našla pánské hodinky. V té době jsem pracovala jako pokojská, bylo mi líto je vyhodit, tak jsem si je přinesla domů. Spolu s nimi ale i kus ukrytého času uvnitř nich. Co všechno se potom začalo dít, mi naprosto změnilo život. Prezidentské apartmá, které je ukrývalo, vydalo od té doby ještě pár dárků, vždy odložené v koši. Nebyl důvod se nad tím pozastavovat, život se posouval v radostech i starostech dál.
Jednou jsem přišla domů a toužila si dát si hrnek kávy, přečíst noviny, na chvilku vypustit celičký svět. Z šálku stoupala vůně, já otáčela první list, když tu na poličce pípnul zapomenutý telefon manžela. Přiloudala jsem se z posledních sil, abych se podívala, mrknu na hodinky odložené hned vedle, tři hodiny, neznámé číslo.
Už dlouho to nebylo tak jako dřív, pokud zjistíte, že se něco děje, stanete se detektivem. Najednou byla únava pryč, po přečtení líbezné sms mi bylo jasné proč. Trochu mne to dostalo z kolejí, ale kávu jsem dopila. Opsala telefonní číslo a čekala na vysvětlení. Drahý koktal jak prvák, na co se zmohl, bylo jen vymazat zprávu. Pevně se držel hesla zatloukat, zatloukat, zatloukat. Jenže to by v té době nesměl mít za manželku mě.
Vytočena už jen tím, že mi lže do očí, rozjela jsem akci zjistit, kdo se ukrývá za písmeny. Slečna byla docela milá, omluvila se mi. Když jsem jí nabídla, že jí manžela mileráda přenechám, ale ať počítá s tím, že už má dva závazky, vycouvala jako rak. Vztek se mísil s pomstou, nu nechceš ho, nevadí.
Politika zněla, budeš vědět, jaké to je. Pár dnů jsem jí pořádně otrávila telefonáty. V práci se občas něco takového dělo, že se nějaký pár ukrýval v hotelovém pokoji, ale, že to jednou potká i mne, jsem netušila. Detektivní akce pokračovala, holky "pravděpodobně mám parohy". Na recepci jsem shromáždila veškeré informace o místě a činu. Hezký penzionek v malebné přírodě. Pořád ještě jsem byla naštvaná, tak se to dalo zvládnout. Ironicky jsem svou tečku ukončila tím, jak ráda se přijedu podívat na dovolenou na holku, jenž mě tak ráda zastoupila.
Což ji dokonale vyvedlo z míry, pomsta byla dokonána. Až pak jsem se mohla v klidu hroutit. Naštěstí jsem chodila do práce, kde mě drželi nad vodou. Pořád tu byla nejistota, udělal to? Udělal, dokonce mi slečna poslala i dárek, jak sem zjistila po gynekologické prohlídce. Nevím, kde jsem vzala tu odvahu, mohla jsem to nechat být, ale na druhém konci telefonního sluchátka se ozval mužský hlas, dobrý den, přejete si, a teď jak začít, jak někomu říct, ať si zajde k doktorovi pro prášky. Očividně věděl, co se stalo, dokonce ji omlouval, jen byl stejně zklamaný jako já. Pokazila jste mi narozeniny. Snažila jsem se to zakamuflovat, máte tam moc hezkou přírodu, ale očividně to nezabíralo. Je mi to líto. Jako bych za to mohla já.
Nedalo se to než chápat, taky jsem mohla mlčet. Ale představa, že se tenhle dárek bude šířit dál, mne poněkud znepokojovala. Dokonce mám za to, že jsme si ještě volali, snažil se mě psychicky podpořit. Divné, i já chtěla pomoci, a přitom se cítila jako hnusný bonzák. Nicméně tuhle kapitolu jsem uzavřela a šťastně se rozvedla. Pořád mne ještě držela práce, sedánky v kutlochu mezi čisticími prostředky. Nadopovaná uklidňujícími prášky, abych zapomněla.
To pravé nastalo později. Když oficiálně potvrdili náš rozchod, odjela jsem s kamarádkou na hory. Bylo to fajn a já si po dlouhé době uvědomila, že jsem volná, že najednou po tolika letech mám možnost pohlížet na muže úplně jinak. Najednou se hotelová parta rozpadla, pro mě se začal stavět úplně nový svět. Je faktem, že se mi stýská dodnes.
Zůstala jsem doma, začala hodně psát, přemýšlet o životě a bloumat někde v úplně odlišném světě, než jsem doposud žila. Fakticky jsem ty hodinky už v ruce nedržela, ale svůj životní čas natahovala úplně jinak. Právě začínalo jaro, když jsem dveře bytu otevřela nové tváři. Náhodné setkání, kdy dávat si dohromady nějaké souvislosti s mým dřívějším životem mne ani nenapadlo. Byl to pro mne úplně cizí člověk. Strávili jsme spolu několik hezkých chvil. Tohle setkání v mimoprostoru mne přivedlo nazpět do hotelu. Věděl naprosto všechno, co se týkalo mého minulého života. Chtěl se mnou oslavit své narozeniny, vzít mě na tu blbou dovolenou. Prostě to byl záměr, našel si mě hlas z telefonu.
