Článek
Další díl podcastu Pauza pro duši se věnuje důležitým tématům. Jak poznat, kdy dítě skutečně řeší svou genderovou identitu a kdy může jít jen o krátkou fázi? A co všechno předchází hormonální léčbě nebo operaci? Hostem je sexuoložka Hana Fifková, která se tématu tranzice věnuje téměř třicet let. V podcastu vysvětluje, jak celý proces probíhá, jakou roli v něm mají rodiče a proč rozhodně nejde o jednoduché rozhodnutí ze dne na den.
Jsem společník na cestě
Koho se transgender a tranzice týká? Promile společnosti. „Je nesmysl se domnívat, že každé druhé dítě si touží měnit identitu.“
„Většinu mé klientely tvoří mladí lidé, ať už trans kluci, nebo trans holky. Vždy se snažím jejich nejbližší získat pro návštěvu. Do osmnácti let věku je pro medicínské kroky spolupráce s rodiči nezbytná.“ Důležitou součástí celého procesu je také psychoterapeut. Sama Hana Fifková se přitom za terapeuta svých klientů nepovažuje. „Jsem spíš jakýsi společník na cestě tranzicí.“
Tranzice trvá dlouho a má různé fáze
V posledních letech došlo k nárůstu počtu mladých lidí, kteří otázku své genderové identity řeší. Hana Fifková přitom zmiňuje také vliv sociálních sítí. U části mladých dívek se podle jejích zkušeností později ukáže, že šlo pouze o krátkodobou fázi.
Pro rodiče může být právě tato nejistota velmi náročná. Obávají se, aby jejich dítě později svého rozhodnutí nelitovalo. Podle Hany Fifkové je ale zásadní rozlišovat jednotlivé fáze tranzice. „Dokud se nezačne s medicínskou částí tranzice, tak v té sociální se žádné fatální, nezvratné změny nestanou. Sociální tranzice je vlastně bezpečná. Klient si začne novou roli testovat, žít v ní, zkoušet.“
Teprve další fáze přinášejí hormonální terapii a případně chirurgické zákroky. Ty už mohou mít částečně nebo zcela nevratné následky. Zároveň rozhodně neplatí, že by člověk přišel do ordinace a okamžitě dostal souhlas ke změně pohlaví. „Opravdu se jedná o dlouhodobý proces, není to tak, že by kdokoliv zazvonil u dveří mé ordinace a já mu dala kvalifikovaný souhlas pro změnu pohlaví.“
S KÝM JSME SI POVÍDALI
MUDr. Hana Fifková se dlouhodobě věnuje sexuologii – od problémů se sexuální dysfunkcí přes terapie deviací po diagnostiku a terapii poruch sexuální identity u dětí a dospělých. Je předsedkyní sekce dětské sexuologie Sexuologické společnosti ČLS, autorkou několika knih a pravidelně publikuje v odborných i populárních časopisech.
Hana Fifková v podcastu Pauza pro duši s Barbarou NesvadbovouFoto: Petr Horník, Proženy.cz
Proč někteří trans lidé operaci nepodstoupí
Chirurgické zákroky jsou náročné a ne každý, kdo projde tranzicí, absolvuje všechny jejich fáze. Důvody mohou být například zdravotní rizika, náročnost operace nebo problematické výsledky. „Většinou bývá důvodem strach. Kdyby trans holky mohly lusknout prstem a ráno se probudit s ženským genitálem, tak to samozřejmě udělají.“
U trans kluků podle Hany Fifkové řada lidí nepodstupuje například odstranění dělohy nebo faloplastiku. Ne nutně proto, že by o změnu nestáli, ale protože jde o náročné operace a jejich výsledky nemusejí odpovídat očekávání. „Navíc, spousta transkluků žije v hezkých vztazích s holkama či klukama a vědí, že penis v sexuálním životě není zas až tak úplně převratná věc.“
Podcast Pauza pro duši je pořad o duševním zdraví pro každodenní život. Jeho moderátorka Barbara Nesvadbová, známá spisovatelka a novinářka, se dlouhodobě věnuje mezilidským vztahům i vnitřnímu světu člověka. Pořad funguje jako „domácí lékař pro duši“ – první pomoc ve chvílích, kdy člověk nemá sílu, možnosti nebo čas vyhledat odbornou pomoc. Nejde o náhradu terapie, ale o citlivé otevírání náročných témat, pojmenování emocí a nabídku porozumění. Pořad najdete na webu Proženy.cz, Spotify a v aplikaci Podcasty.
