Marcela podlehla rakovině. Pomozte, aby její syn nemusel do ústavu!

Desetiletý Erik je vymodlené dítě. Jeho matka Marcela (†46) nemohla dlouho otěhotnět, ale nakonec se zadařilo. Po čase se ale ukázalo, že chlapeček trpí těžkou formou autismu.

Marcela bývala herečkou a tanečnicí. Když ale na svět přišel Erik a ukázalo se, že trpí nízkofunkčním autismem s těžkou mentální retardací, všeho se vzdala. S manželem si rozdělili role. On zabezpečoval rodinu finančně, ona pečovala o syna.

Ten totiž potřebuje v podstatě neustálou péči. Příliš nerozumí tomu, co vidí či slyší, dorozumívá se pomocí kartiček s obrázky. Ne vždy to funguje, takže když není Erik správně pochopen, přicházejí nepříjemné záchvaty. Vzhledem k tomu, že fyzicky je na tom chlapec dobře, nebývá lehké ho zpacifikovat. K tomu potřebuje dovážet do speciální školy, pomáhat s běžnými hygienickými úkony či s jídlem a dodržovat pevný řád, na který je zvyklý. To je pro děti s autismem velmi důležité. Proto je Erísek hodně upnutý na svůj domov a na své blízké.

A tahle jeho jediná životní jistota je nyní pryč. Erikova maminka totiž před pár dny zemřela. Delší dobu bojovala s rakovinou zažívacího ústrojí, podstoupila operaci a chemoterapii a chvíli to vypadalo nadějně. Jenže pak se nemoc vrátila a jediné, co lékaři Marcele mohli nabídnout, byly léky na tišení bolesti.

Ve středu ale přišel konec a Erísek, jak Erikovi všichni říkají, přišel o maminku. Ta v době své nemoci bojovala za jedinou věc – chtěla zajistit, aby její syn nemusel po její smrti do ústavu.

Erikův otec se totiž o chlapce nemůže starat 24 hodin denně, musí pracovat, aby měla rodina z čeho žít. Za ideální možnost pokládala Marcela takzvanou docházkovou asistenční službu, tedy člověka, který by o Eríska pečoval v jeho domácím prostředí, když jeho blízcí nemohou.

Jenže to stojí peníze, které rodina nemá. Příspěvek, který Marcela na syna pobírala, nestačí ani na pobyty Erika v zařízení provozovaném organizací APLA (Asociace pomáhající lidem s autismem), což je druhá (ne ideální) varianta.

Proto se Marcelini přátelé rozhodli zorganizovat sbírku. Každá koruna, kterou se podaří vybrat, bude využita na to, aby Erísek nemusel do ústavu. „Pokud by musel domov opustit, dá se předpokládat prudká regrese jeho vývoje a citová deprivace. Služby osobní asistence jsou ale dost nákladné, navíc stát nedotuje činnost neziskové organizace, která je zabezpečuje, v takové míře, jak by si zasloužila,“ vysvětluje Marcelina blízká kamarádka Alena Nová.

Sbírka běžela už za Marcelina života, ale její důležitost s její smrtí ještě vzrostla. Sbírka je samozřejmě přísně účelová. Budou z ní hrazeny asistenční služby, a to tak dlouho, dokud to jen půjde. Za vaše peníze si Erik bude moci „koupit" domov.

Osud umí být krutý, co říkáte?