Hlavní obsah

Písničky si vybírám srdcem

Foto: Marie Votavová

Marie Rottrová chystá novou desku

Marie Rottrová by ráda méně a přitom má stále více. Tři kapely, se kterými neustále plní sály, připravuje novou desku, její nahrávky jdou stále na dračku a nedávno se vrátila z návštěvy svého syna Martina, který žije v Torontu.

Článek

Paní Marie, stála byste o to mít svůj pravidelný prostor někde v divadle?

Ani ne. Já si chci občas v Praze udělat pěkný velký koncert, protože mám dvě kapely, se kterými můžu hrát ve velkých sálech, takže by mi bylo líto se nějak rozmělňovat na malých scénách. Loni jsme dali opět dohromady ostravské Flamingo... a musím říct, že v Ostravě se dělá pořád skvělá muzika.

Jste stále pohromadě s bývalými spoluhráči?

Bohužel jsou tam už jenom tři, ostatní party hrajou mladí kluci, protože dva nejdůležitější muzikanti - Láďa Figar a Richard Kovalčík - již zemřeli. Ale je tam například baskytarista Ivan Kožušník, saxofonista Rudolf Březina, který dělá kapelníka, trumpetista Luděk Emanovský a jako hosté s námi jezdí Jaroslav Wykrent a Petr Němec. Zpíváme krásné duety, které jsme spolu kdysi natočili, a když jsme hráli nedávno v Hybernii, přišla i Věra Špinarová, kapela hrála jako bozi, takže jsme z toho měli všichni skvělý pocit.

Jedná se tedy o stálou spolupráci, která prostupuje celý váš život?

Nene, my jsme se opět spojili teprve před dvěma lety, když mělo Flamingo čtyřicet let výročí od svého vzniku, k tomu jsme dali dohromady koncertní turné, a protože to mělo velký úspěch, pokračujeme v tom dál. Máme tak šest koncertů do roka, čili jsou to spíše takové bonbonky. Jinak jezdím také se skupinou Neřež a pak mám ještě třetí kapelu. Jedná se o Septet plus Dalibora Kaprase, kde je pět dechových nástrojů a dvě vokalistky, a to je také prima. S každou kapelou máme trochu jiný repertoár, tím pádem nevznikají žádné „ponorkové nemoci" a ani já nemám pocit, že bych pořád zpívala to samé.

Foto: Marie Votavová

Marii doprovázejí tři různé kapely

Zrovna nedávno někde v televizi vyhlašovali, že máte druhou nejprodávanější desku v Čechách...

...a to je přitom trochu absurdní, protože ta deska je stará šest roků, pořád se dobře prodává a já tomu sama nemůžu uvěřit. (smích) Tak to mám asi publikum, které moc nevypaluje, které ten nosič považuje za nějaké dílo....

..ale deska přece JE umělecké dílo!

Můj syn Martin mi říkal, jaká je teď v Kanadě velká móda vinylových desek, takže desky se vracejí v exkluzivní podobě, budou drahé, bude jich jen pár kusů a to je fajn. Já také už asi pět let slibuju novinkové cédéčko a už ho mám skoro pohromadě. Budu tam mít i písničku od Zuzanky Navarové, která mi ji nabídla, a je to jeden z jejích posledních textů, ve kterém se možná odráží nějaká její předtucha, co s ní asi bude... a já beru jako svoji povinnost ji tam zařadit. Je zajímavé, že sama jsem nikdy neposlouchala folkovou muziku a přitom vlastně zpívám písně folkových autorů - Wykrent, Nohavica, který mi napsal neuvěřitelných třiadvacet textů...

Od něj pochází ten váš krásný text Lásko voníš deštěm na hudbu Black Sabbath. Koho to tenkrát vůbec napadlo?

Mě to napadlo. Byla jsem tenkrát na festivalu rozhlasových stanic v Lublani, vracela jsem se, v peněžence ještě pár drobných, a tak jsem na letišti mým klukům v pubertě koupila malou desku Black Sabbath. A na druhé straně toho hitu byla právě píseň She´s gone, která vůbec nebyla hit a ani oni to již také nikdy nehráli. No a já jsem si doma tu druhou stranu poslechla a zůstala jsem úplně paf, jak se mi ta píseň šíleně líbila. Nejdřív jsem ji nabídla Petru Němcovi, ten ji ale nechtěl, a tak jsem se rozhodla, že ji nazpívám sama, a dala jsem ji Jarkovi k otextování. Tomu se naopak líbila, a tak to vzniklo.

ynezorPumanzeSaNyknalC