Místo střechy zahrada!

Jde totiž nejenom o zahrádky v přízemí, nýbrž i o zelené střechy, terasy a atria v kterémkoli podlaží.

Myšlenka francouzského klasika Le Corbusiera, který prohlásil, že zelenou střechou nahoře vrátíme přírodě zastavěnou plochu dole, ožívá konečně i v České republice. Ještě před několika lety byly u nás zelené střechy doménou reprezentativních administrativních budov, například Paláce Milénium nebo některých objektů na Václavském náměstí. Do obytných staveb je začal komponovat přední český architekt Vlado Milunič a dnes už o nich uvažuje každý prozíravější investor. „Co nejvíc zeleně do městských domů, to je cesta, která přivede lidi ze satelitů zpět do městských center," domnívá se architekt Milunič. „Nejen plošně, ale i vertikálně nechat zdi porůst popínavými rostlinami, přidat dřevěnou pergolu, voňavý jehličnan a z nevzhledného dvora na pražském Smíchově máte posezení jak v přímořském letovisku," doporučuje.

„V našich bytových projektech se snažíme se zelení výrazně pracovat. Střešní zahrady máme u domů na Proseku, v Zahradním Městě a Suchdole," říká generální ředitel společnosti Central Group Dušan Kunovský. Vysvětluje, že střešní zahrada vyžaduje specifické technické řešení, které však stavbu nijak zásadně neprodraží. Upozorňuje ale, že pokud by se zahrada na střeše a terasách nevybudovala pečlivě, vznikaly by problémy zejména s hydroizolací. Jednoduše řečeno, k sousedům by zatékalo.

Střešní zahrada se kupuje k bytu stejně jako terasa nebo předzahrádka, a podobná je i její cena, tedy cca 10 000-15 000 korun za metr čtvereční. Majitel se pak o ni stará stejně, jako by udržoval zahrádku u svého rodinného domu. Musí se však poučit, které rostliny jsou pro střešní zahradu, náročnou na vláhu, vhodné. Nechce-li například, aby mu trávník zaschl, musí ho v létě kropit dvakrát denně, nebo zvolit suchu odolnější odrůdu.

Netradiční způsob zeleně není výsadou pouze nově stavěných objektů. Ozelenit lze i starší domy, které mívají bezpočet nevyužitých ploch a zákoutí. Je-li dobrá nosná konstrukce domu, je například možné vytvářet zahrádky z teras v posledních podlažích nájemních domů ze třicátých let minulého století. Díky kreativitě majitelů lze vykouzlit doslova zázraky na zašlých betonových dvorcích starých činžáků. Prostorem zvláště vhodným pro ozelenění jsou střechy garáží a jiných menších staveb ve vnitroblocích. Nově ozeleněná plocha může být i na místech těžko přístupných, pak ovšem slouží jen k vizuálnímu osvěžení. Ale i to může být v šedi okolí dostatečně bohulibý účel. Při výsadbě zeleně se pak musí volit takové druhy, které nepotřebují častou péči. Zelení se dá řešit i zamaskování přístaveb u starších rodinných domků. Použít zelené střechy lze prakticky u každé stavby.

Na střeše několikapodlažní budovy uprostřed Tokia se vládní úředníci a sekretářky chladí v polední pauze mezi záhony s azalkami, hortenziemi a dokonce borůvkovými keři. Popíjejí kávu a rozpálené ulice města se zdají vzdálené. Takové zahrady mají nesmírnou výhodu - nezabírají pozemek, jehož cena se v Tokiu vyvažuje zlatem. Zahrady na střechách domů mají schopnost pohlcovat teplo a udržovat stejnoměrnou teplotu uvnitř budovy. Přinášejí tedy i značné úspory ve spotřebě energie.

V Japonsku byl dokonce prosazen zákon, který ukládá povinnost ozelenit minimálně pětinu každé střechy, která zabírá více než 1000 metrů čtverečních. A jak známo, Japonci nemívají špatné nápady.

Celkem 43 600 korun.

Tak ať je více zeleně, uklidňuje a je krásná...