Hlavní obsah

Nesnášíte sousedy? Najděte takové, které budete milovat

Foto: Thinkstock

Cohousing dokáže vyřešit problém s nepříjemnými sousedy

Bydlení přesně podle vašich představ a jako bonus sousedi, které máte rádi, rozumíte si a navzájem si pomáháte. Připadá vám to v dnešní době velkolepých developerských projektů a satelitních vesniček jako nemožné? Omyl! Jde o takzvaný cohousing neboli blízké sousedské bydlení a první pokusy o něj se rozjíždí už i v České republice.

Článek

Toužíte po hezkém bytu či domku, ale zároveň se vám nelíbí představa obřích anonymních sídlišť, nových bytových domů či domků rostoucích na poli? Rádi byste žili někde, kde budete své sousedy znát, přátelit se s nimi a dokonce si třeba vypomáhat s hlídáním dětí, vařením, praním a podobně? Tak to vás nejspíš zaujme cohousing…

Co je cohousing?

Jde o způsob bydlení, jehož smyslem je vybudovat sousedskou komunitu jako naprostý protiklad ke stavu, kdy své sousedy ani neznáte. V podstatě to funguje tak, že skupina lidí, kteří mají podobné představy o bydlení (o lokalitě, o tom, zda chtějí žít v bytě či domě, kolik financí na to mohou vyčlenit a podobně), zakoupí pozemek a následně na něm postaví jednotlivé domy či bytový dům.

Každá rodina pak vlastní svůj prostor k životu, tedy byt či rodinný domek, ale zároveň tam jsou i společné prostory. „To je vlastně jeden ze základních znaků cohousingu. Většinou jde hlavně o velkou společenskou místnost s kuchyní, ale třeba i hernu pro děti, prádelnu, jednoduše to, co daná skupina lidí potřebuje,“ vysvětluje zakladatelka webu o cohousingu a jeho propagátorka Anita Michajluková.

Foto: Thinkstock

Blízcí přátelé nebo lidé sdílející podobné názory budou za sousedy určitě vítáni

Tip redakce:O tom, kam až může vést dnešní lpění na anonymitě se dočtete v článku Smutný znak dnešní doby: Mailujete, ale nemilujete!.

Láká to jen někoho

Pravdou je, že v České republice ještě žádný velký cohousingový projekt nebyl zatím dokončen. A faktem je i to, že v našem prostředí k němu inklinují především poněkud alternativněji založení jedinci toužící po souladu s přírodou, ekologickém způsobu života a podobně. Podle architektky a další propagátorky cohousingu Veroniky Bešťákové je to ale jen proto, že v ČR je vše ještě na začátku. „U nás se o cohousingu poprvé začalo mluvit někdy v roce 2008, ale spousta lidí o něm neslyšela doposud. A problém je, že kvůli čtyřiceti letům komunismu mají Češi obecně strach z jakéhokoli kolektivismu a podobně. Je ale jen otázkou času, kdy se té individuálnosti, anonymity a hrabání si jen na vlastním písečku nabažíme,“ tvrdí Veronika Bešťáková.

A je to prý problém celé východní Evropy. „Na Slovensku nic není, v Polsku a Maďarsku také žádný cohousingový projekt nenajdete,“ upřesňuje Veronika Bešťáková.

Velké zalíbení prý ale v cohousingu nacházejí především mladé rodiny s dětmi a senioři. „Jde o skupiny, které často trpí nedostatkem osobních kontaktů. Maminky na mateřské jsou leckdy pořád jen s dětmi a chybí jim kolektiv, senioři jsou pak na tom ještě hůř,“ vysvětluje Veronika Bešťáková.

Výhody i nevýhody

Taková forma bydlení má samozřejmě mnoho na první pohled jasných výhod:

  • Příjemné sousedské vztahy, které mnohdy přerůstají v přátelské svazky
  • Možnost jakékoli výpomoci od půjčení si mouky, přes hlídání či hromadné vyzvedávání dětí ze školy, až po společná večerní posezení
  • Možnost vybudovat bydlení skutečně podle vlastních představ, aktivně se zapojit do plánování a podobně
  • Finanční úspora, protože mnohé věci mají členové komunity společné (například sekačku na trávu, trampolínu pro děti, pračku ve společné prádelně a podobně), tudíž si toho ve výsledku mohou pořídit víc

Ale samozřejmě vše má i své stinné stránky, takže i cohousing má svá rizika. „Například je velmi náročné neustále něco řešit, o všechno se společně starat, dávat dohromady představy všech. To není jednoduché,“ říká Anita Michajluková.

Podcenit nejde samozřejmě ani možnost, že se s někým nepohodnete. „Hodně lidí, kteří mají možnost do něčeho mluvit a projevovat vlastní názor – to je samozřejmě určité riziko,“ potvrzuje Veronika Bešťáková s tím, že právě proto je optimální počet členů cohousingu stanoven na padesát členů. „To je tak akorát, aby když se s někým nepohodnete, mohl jste se mu elegantně vyhýbat, ale zároveň je tu v podstatě jistota, že najdete i lidi, s nimiž si budete vyloženě rozumět,“ vysvětluje Veronika Bešťáková.

Tip redakce:Už máte vybráno a kupujete byt či dům? Na tyhle věci si dejte pozor!.

Co si o tom myslíte? Líbilo by se vám takové bydlení, nebo máte opačný názor?

ynezorPumanzeSaNyknalC