Nežer a hubni, podruhé

Posledních zhruba pětadvacet let mám nutkavé podezření, že žena je tvor, jehož emoce se řídí podle dosud neprobádaného (a nepochopitelného) algoritmu. Žena je navíc stvoření, které se zásadně uráží proto, že někdo něco neřekl, nebo proto, že si ona myslí, že on si myslel... Je to tvor iracionální, zamotaný ve vlastních emocích, v nichž se sám sice nevyzná, ale po druhých vyžaduje, aby jim rozuměli a chápali je. A ještě ke všemu ženy vážně neumějí číst.

Tak schválně, malý test. Podívejte se znovu na můj článek o zrušení Valentýna. Několik z vás mi vyčinilo do tupců, který neví, že Valentýn není americký svátek. No ano, není, ale já to věděl i bez vašeho upozornění. Schválně, ukažte mi místo, kde píšu, že Valentýn JE americký svátek. Píšu, že Valentýn je vrchol trapnosti, plně odpovídající americkému ne-vkusu. Tedy svátek, který odpovídá jejich ne-vkusu, nikoli že je to americký svátek.

Holky, holky, naučte se číst, pak se nebudete zbytečně urážet. Tak jako v případě Nežer a hubni, nikdy bych se nenavážel do lidí, kteří jsou obézní proto, že jsou nemocní. (Pozor, ale skutečně nemocní. Už jsem zažil dámu, která tvrdila, že má tloušťku v genech, a pak za den sežrala to, co by vystačilo osmičlenné somálské rodině na měsíc). Jasně že když máte v nepořádku třeba štítnou žlázu, tak vám žádné ne-žraní nepomůže. Sám dobře vím, jaké to je být nemocný a ležet půl roku přikurtovaný k posteli a nevědět, jestli, a pokud ano, tak jak, budu chodit. A potupně prosit sestřičku o bažanta. Tak už jenom z toho důvodu bych se nikdy nenavážel do skutečně nemocných lidí. Jenže, můžete mi ukázat pasáž, kde tvrdím, že nemocnému chudákovi stačí nežrat a pak zhubne?

Celé to bylo o tom, že místo toho, abyste začaly zapojovat do hubnutí zdravý rozum, radši furt spoléháte na „zázraky" a „rychlá řešení", kdy nezměníte nic ze svých zvyků, dál budete trávit večery u Ordinace s očima přilepenýma na obrazovku a rukou zabořenou v pytli chipsů, a po straně nadávat na to, jak je svět nespravedlivý, že ONA je hubená a JÁ jsem tak tlustá, když přece skoro vůbec nejím... A v záchvatu nenadálé paniky, když si půjdete do obchodu vybírat nové plavky (ano, sezona už se blíží a už se moc těším na pravidelný seriál Hubneme do plavek v jednom deníku, který se snaží předstírat, že je seriózní), se zděsíte nad vyvalenou pneumatikou špeku, takže poběžíte k internetu a honem si objednáte tukožroutské mýdlo a bačkůrky na hubnutí. A když to náhodou nezabere, pořídíte si za nekřesťanské peníze nějaké zaručené prášky na hubnutí a rozhodíte si úplně celý metabolismus.

A abyste si na mě mohly brousit drápy a nože už teď, prozradím, že připravuji další nálože, které vás určitě zase rychle zvednou ze židle. Těšte se na téma Co je a co není sexy a také na Militantní matky. A slibuju, že přes víkend opět vlítnu na dotazy v mé poradně, kterou jsem teď dost zanedbával.