Článek
Osminásobná mistryně světa v bojových sportech, trenérka ozbrojených složek a široké veřejnosti, bojovnice proti šikaně, ale i bezpečnostní analytička Národního bezpečnostního úřadu. Ne, hostů v podcastu Bubliny nesedělo u stolu víc. To jsou všechno činnosti a úspěchy jedné jediné ženy. Martina Ptáčková oslaví příští rok třicetiny a stihla toho už požehnaně.
Martina Ptáčková se nerada chválí, ale zvládla toho už požehnaně. Jak vzpomíná na Star Dance?Foto: Proženy.cz
Co Martina Ptáčková v Bublinách prozradila?
- O čem sní? „Chtěla bych mít rodinu a skloubit ji s prací. Neumím si představit, že bych měla jen ten rodinný život. Chci, aby na mě děti byly pyšné.“
- Proč slaví smrťozeniny? „V 19 jsem měla úraz a podruhé se narodila. Hrozilo, že se nepostavím na nohu. Je to milník ve smyslu: Zvládla jsi tohle, zvládneš všechno!“
- Jak o sobě může říkat, že je kopyto, když je mistryně světa? „Ale já jsem vážně tragéd, mně nejde v životě nic! Ale se vším se dá pracovat, všechno se dá naučit.“
- Jak by jednou ráda vychovávala děti? A co jako trenérka vidí u dnešních dětí a jejich rodičů?
- Bála se někdy během diplomatických cest o život?
Zažila jsem šikanu a padouchy zpacifikovala
Bylo jí osm nebo devět let a zažila šikanu. Došlo nejen na schovávání věcí, ale i na fyzické násilí… Dnes o tom s dětmi mluví, napsala i knihu Padouch a já. Vzpomíná, že ona tehdy vypadala jako kluk, byla šprtka a tak trochu svá. „To děti rády nemají a ani učitelům se nelíbilo, že mám svoji hlavu.“
To samozřejmě není důvod k útokům. Ona se jako většina obětí původně bála svěřit, aby to nebylo ještě horší. Styděla se to říct i doma. „Když na to pak naši přišli, chtěl táta, abych si to zkusila vyřešit sama, abych se jim postavila a před problémem neutíkala. Učil mě, jak si stoupnout, když by mi chtěli dát facku, přihlásil mě na bojové sporty.“ Jak to dopadlo? Padouch byl zpacifikován.
Jsem princezna bojovnice
Kickbox a bojové sporty obecně jsou vnímané spíše jako sporty pro kluky. Jak na to, aby v sobě nepotlačila křehkost? „Na to jsem nikdy nemusela dávat pozor a hlídal to i táta. Nechtěl, abych vypadala nebo se chovala jako kluk.“ Podle ní by holka měla zůstat holkou. „Umím si užít, když mě někdo namaluje, a pak jsem ráda, že se můžu jít poprat, jít běhat do bahna apod.“
Dokonce předvádí svatební šaty. A v blízké době si je obleče i jako skutečná nevěsta! Přitom v knížce Princezna bojovnice psala, že z ní kluci měli strach. „Snoubenec se mě nebojí, naopak mu připadám roztomilá, i když se snažím tvářit přísně. A já se díky němu učím nebýt neustále jen sama za sebe, mluvit o tom, co cítím. Dřív jsem neuměla říct, že jsem smutná…“
Od StarDance se za sebe umím ještě víc postavit
Když v roce 2024 soutěžila ve StarDance, poznala ji celá republika. Jak vzpomíná? „Zpětně už vzpomínám ráda, ale tehdy jsem tam tolik být nechtěla, neuměla jsem tancovat a bylo to hrozné. Prvních 14 dní se na nás z produkce chodili dívat, co tam jako budeme dělat,“ směje se a říká, že nebylo snadné zvyknout si, že se má nechat vést.
Objevily se hejty nebo nafouknuté bubliny? „Ošklivé články nevycházely, ale komentáře lidí? Ty byly silné… A ano, četla jsem je, byla jsem zvědavá,“ vzpomíná dnes s úsměvem. Tenkrát si říkala: „Ty tu mluvíš o šikaně a pak se tu zhroutíš, když někdo napíše, že jsi kráva? Četla jsem to jako studijní materiál. A od Star Dance se za sebe umím ještě víc postavit, říct, že se mi něco nelíbí!“
