Článek
"Popravdě mě ohlasy čtenářek hodně zarazily, asi ale mají pravdu, jsme na ni moc přísní," píše Kateřina a pokračuje: "To bude asi proto, že je nejmladší. Sestru by zajímal názor i na druhou stránku věci.
Jiřka totiž začala s Honzou chodit na truc. Měla přítele, se kterým si dopisovala přes net a SMS. Tedy ještě o kousek zpět. Na jedné brigádě se poznala s Petrem, je o pět let starší, pohledný, příjemný, vysokoškolák, se smyslem pro romantiku a humor, hodný, prostě takového si naše maminka vždy pro svou dceru přála.
Mají i hodně společných zájmů. Ale v té době žil se ženou o několik let starší, které pomáhal vychovávat jejího tehdy sedmiletého syna. Jiřka a Petr se vždy rádi viděli, povídali si o svých trápeních a kdykoliv Petr mohl, alespoň na chvilku za ní přišel. Jak to bývá, brigáda skončila a tím i přátelství. Naše maminka vždycky říkala, že mezi nimi nelítaly jiskry, ale přímo blesky, že by se k sobě hodili.
Po letech, kdy se neviděli, přišel Jiřce e-mail. Bylo to v loni v listopadu a Petr se jí svěřil, že se rozešel po více než pětiletém společném žití s přítelkyní. A zas to roznítilo jiskry, psal sestře mnohem víc, dokonce mluvil i o schůzce, ale k té se neodhodlal.
Ubíhaly dny a Jiřka stále čekala, psal jí básničky a sladké řečičky, ale k setkání nedocházelo. Sestra se hodně trápila, říkala, že mezi nimi chybí kontakt, ale Petr odpovídal, že se z toho musí dostat, že je hodně zklamaný a že ženám moc nevěří. Jiřce hodně chybělo pohlazení a jeho přítomnost, a tak šla v březnu na tu diskotéku, kde potkala ženáče. Zamotal jí hlavu asi i proto, že je hodně podobný typ jako Petr. A byl tam hlavně kontakt, který s Petrem neměla.
Jiřka dostala i nabídku k sňatkuFoto: shutterstock.com
Pak najednou ze dne na den si přestali s Petrem psát. Šli jsme s Jiřkou v polovině června (to už chodila s Honzou) do herny. Celá se rozklepala, srdce se jí rozbušilo a nic jiného jsem z ní nedostala, než že je tam Petr. Dali jsme si sklenku vína na zahřátí a šli hrát billiard, Petr hrál u druhého stolu s dalšími třemi kamarády.
Pořád ji hypnotizoval, ale nebyl schopen kromě pozdravu ze sebe něco vyloudit, jen koukal nebo hrál. Pak měl svátek a Jiřka mu napsala a Petr odepsal! A opět začal koloběh psaní. A pak se jednou Petr odhodlal a napsal sestře, že je v tom klubu, kde se v červnu potkali. Jiřka byla s Honzou, a tak samozřejmě nejela a Petr na ni čekal marně. Od té doby ji už nepozval a přitom ona by tak ráda šla.
Je to pro ni těžké rozhodnutí. Říká, že má ráda oba svým způsobem, že váhá, kterého si vybrat. S Honzou je šťastná, ale kvůli jeho bývalé rodině je to pro ni těžké. Má ho ráda, ale bojí se, že ho nikdy naše rodina nepřijme, a také si uvědomuje, že je o patnáct let starší. A představy o budoucnosti mají také někdy odlišné a občas se už i pohádali.
Ale na druhou stranu, pokud jde o Petra - bude pořád tolik nerozhodný, bude pořád na něco čekat? A dočká se Jiřka vůbec někdy schůzky?
Sestra chtěla, abych tento příběh napsala celý, a ráda by znala názor ostatních. Ale je tu ještě jedna důležitá věc, Honza jednou po hádce vytáhl prstýnek a požádal Jiřku o ruku. Nevím, jestli si myslel, že ji tím uklidní, že bude ráda nebo co, každopádně ji to ještě víc rozčílilo. Říká, že by prstýnek měla dostat jinak, romanticky. Prostě odmítla a odešla. Jsou to skoro dva týdny, spor se urovnal, vídají se dál, ale...
Teď neví, jaký krok udělat, dokonce uvažovala i tom, že půjde ke kartářce. Uvědomuje si, že podruhé by Honzu odmítnout už nemohla, a myslí si, že ji požádá o ruku podruhé, na Štědrý den. Co si o tom myslíte?"
Přečtěte si první díl příběhu čtenářky Kateřiny s názvem Sestra si kazí život se ženáčem!
