5 buddhistických zásad, které spolehlivě snižují stres. Jak žít s lehkostí v duši?

Stres. Slovíčko, které se zabydlelo v našem slovníku a vysvětlujeme i omlouváme jím mnohé. Někdy i věci, za které opravdu nemůže. Jak se s ním ale vypořádat je věc druhá. Možná vás překvapí, že to není jen o správném odpočinku, ale spíš o celkovém nastavení mysli a našem chování. Dobrou zprávou je, že to vše máme ve svých rukách a je možné leccos změnit.

„Stres bývá akutní, nebo chronický. Akutní může naši odolnost posílit, a to v případě, že jsme situaci zvládli, což podpoří víru v naše schopnosti. Navíc jsme trochu posunuli svou komfortní zónu a získali pro příště nový postup, co v podobných situacích dělat,“ vysvětluje psycholožka Šárka Miková, autorka teorie osobnosti nazvané Teorie typů. „Chronický stres je ale vždy toxický. Negativně ovlivňuje nejen naši psychiku, ale má přímý dopad na stárnutí našich buněk. Řada výzkumů prokázala, že stojí za propuknutím mnoha nemocí,“ říká Miková. A dodává, že nastavit se do klidu není vždy úplně snadné. „V chronickém stresu se do úplného klidu dostat nedokážeme. Jsme neustále ve stavu nabuzení a očekáváme hrozby. Naše buňky jedou v režimu vysoké spotřeby energie a rychle se vyčerpávají. A po určité době přestanou mít schopnost regenerovat. Přepnou se do stavu stáří a onemocníme,“ vysvětluje psycholožka.

Co tedy dělat, když rady typu: jdi se projít, zhluboka dýchej či koukej do zeleného, nefungují? Jak doporučuje profesor psychiatrie Brendan Kelly, autor knihy Věda o štěstí, za základ boje se stresem lze vzít i pět buddhistických zásad zvaných paňča síla. Jedná se o pokyny, které nabádají k zdržení se zabíjení, kradení, sexuálního obtěžování, škodlivých řečí a užívání omamných látek. A i když se v jádru jedná o etické principy, jak doporučuje profesor Kelly, lze na ně nahlížet i jinak. Jejich praktické uplatnění může mít hluboký dopad na emoční odolnost a snížení stresu. Co bychom si tedy podle něho měli do svého života pouštět především?

„První pravidlo – zdržet se zabíjení – sahá nad rámec fyzické újmy,“ domnívá se Brendan Kelly. A dodává, že nás vyzývá i k pěstování soucitu se všemi živými bytostmi. Praktikování empatie a laskavosti působí proti hněvu a agresi, které jsou silnými zdroji stresu. Více soucitu může snížit nepřátelství a podpořit pozitivní emoce.

Druhé pravidlo – vyhýbat se krádeži – se nevztahuje jen na majetek, ale také na čas, důvěru a duševní vlastnictví. „Poctivý život podporuje integritu a posiluje vztahy, čímž snižuje napětí ve vztazích,“ uvádí Brendan Kelly v článku pro magazín Psychology Today. A doplňuje, že život bez podvodů a podrazů snižuje i pocit viny a vnitřní konflikt, které mohou být příčinou úzkostí a sklonů k depresi.

Třetí pravidlo – vyhýbání se sexuálnímu nevhodnému chování – lze rozšířit i na více respektu k druhým a sebeovládání ve vztazích. Čím více ve svých vztazích budeme pěstovat zdravější vazby, vzájemnou úctu a respektování hranic druhých, tím více navodíme stabilní prostředí, které snižuje stres.

Čtvrté pravidlo – pravdomluvnost – odkazuje na upřímnost v myšlení i řeči. Klam a polopravdy vytvářejí nejistotu, která bývá častým zdrojem psychické zátěže. Naopak upřímná komunikace buduje důvěru, předchází nedorozuměním a zbavuje nás břemene spojeného se snahou zalíbit se všem za každou cenu.

Páté pravidlo – vyhýbání se omamným látkám – chrání naši schopnost jasně myslet a zvládat emoce. Alkohol a drogy mohou zhoršovat úsudek, úzkost a depresi. Zachování jasné mysli podporuje emoční inteligenci, odolnost a schopnost reagovat na stres klidem, nikoli agresí. Cvičení všímavosti jsou podle profesora Kellyho s tímto principem přirozeně v souladu a pomáhají udržovat vyrovnanou a soustředěnou mysl.

Čas pro sebe jako prevence stresu a záruka duševní pohody. Co když o něj ale nestojíte?