Článek
Poslední půlstoletí se nese ve znamení agresivního útoku farmaceutických firem, které nabízejí snadné řešení jakýchkoli běžných lidských problémů. A co je nejsmutnější? Zdá se, že nejrizikovější skupinou, která po farmakách sahá až příliš často, jsou ženy.
Ženy v ohrožení
V současné době jsou na vzestupu léky zvyšující výkonnost mozku (Adderall, Ritalin…) nebo takzvaná nootropika pro zvýšení soustředění a koncentrace. Podle studie, kterou zveřejnil britský magazín Daily Mail, jsou nejohroženější skupinou ženy ve věku 25 až 34 let. Podle průzkumu jsou nejvystresovanější demografickou skupinou v Británii. Právě pro ně jsou tyto „chytré drogy“ jednou z možností, jak se vyrovnat s rychlým a náročným způsobem života.
Existují pak v podstatě dva typy žen, kterých se to týká. Jde o mladé dívky, které si závislost vypěstují během studií a následně se jí kvůli náročné práci nedokážou zbavit. Druhou variantou jsou pak matky, které se marně snaží skloubit péči o děti a rodinu se zaměstnáním.
Bylo to jak v nebi
Typickým příkladem první kategorie je Alison Zobria (24) z Manchesteru. Ta si Adderall vzala poprvé na škole, když se potřebovala učit na těžké zkoušky. „Udělal ze mě super člověka. S ním jsem se dokázala do své práce ponořit třeba na tři hodiny v kuse, aniž by mě cokoli rozptýlilo. Také mi to mnohem lépe myslelo,“ popisuje Alison Zobria. Jenže brzy nebyla bez „zázračné“ pilulky schopná téměř ničeho. „Nakonec jsem byla na Adderallu závislá čtyři roky,“ popisuje Alison.
To se samozřejmě neobešlo bez vedlejších účinků, jako je úbytek váhy, nespavost, hyperaktivita či různé změny v chování. A tak Alison jen během prvních čtrnácti dní zhubla přes tři kilogramy a přišla o jakoukoli chuť a zájem o sex. Až po čtyřech letech se ale rozhodla závislosti zbavit. „Absťák byl naprosté peklo. Byla jsem v depresích, pomalá, nic mi nešlo. To trvalo týdny,“ popisuje Alison.
Místo ráje noční můry
Zástupkyní ohrožených matek je pak grafička Gemma Mangan (33) z Londýna.
„Manžel pracuje jen na částečný úvazek, finanční tlak mě proto donutil vrátit se do práce už čtyři měsíce po narození dítěte,“ říká Gemma. Podle ní během pár týdnů následovalo obrovské vyčerpání a roztržitost. „Nebyla jsem schopná zapamatovat si, co mám nakoupit, natož abych zvládala práci. Zpackala jsem úkol a přišla o důležitého klienta. Nutně jsem potřebovala řešení. Zkoušela jsem rybí tuk, ginkgo bilobu a podobně, ovšem s nulovým úspěchem,“ popisuje Gemma.
Matky, které se snaží skloubit náročnou práci s péčí o rodinu, jsou druhou skupinou, která po lécích na podporu mozku často saháFoto: thinkstock
Ta se pak dočetla o pilulkách, které stimulují mozek. „Na internetu je vychvalovali hlavně studenti, ale i matky, co se snažily žonglovat mezi požadavky zaměstnavatele a rodiny,“ vypráví Gemma, která tak uvažovala o Adderallu či Ritalinu. Zavrhla je, když zjistila, jaké mají vedlejší účinky. Tím způsobem se dostala k takzvané nové generaci stimulantů, které jsou původně určeny lidem s nemocemi, jako je například Alzheimer či stařecká demence.
A tak si Gemma našla dodavatele a objednala si kůru na tři měsíce. Jenže i tyhle zázraky mají svá „ale“. Přes den prášky fungovaly dokonale, bohužel v noci už to tak slavné nebylo. „Několik nocí v týdnu jsem mívala živé sny či noční můry. Jindy jsem zas nemohla vůbec spát, cítila jsem se, jako by můj mozek uvízl s nohou na pedálu při rychlosti 160 kilometrů v hodině,“ popisuje Gemma, která už ví, že udělala chybu.
Znáte někoho, kdo na něčem podobném ujíždí?
