Hlavní obsah

Očima padesátky: O velkém zadku o Velkém pátku

Foto: ilustrace Lenka Samešová

Foto: ilustrace Lenka Samešová

Je fajn, že počasí drží lajnu, zapsala jsem si vloni k obrázku zasněžené zahrady o Bílé sobotě. A kdyby jen počasí. O Květné neděli mi na čele vykvetl pupenec tak obrovský, že magnólie v parku málem uschla závistí. Jiný začátek velikonočního týdne jsem ani čekat nemohla. A všemožné živly řádily i v následujících dnech.

Článek

Není lepší den na pozdrav od dopravní policie, než je Modré pondělí. Obálka s modrým pruhem mi vždycky připomene nemocnici, kde mívali prostěradla ve stejném designu. Též pocity jsou velmi podobné, sevřený žaludek, o co zase přijdu? Tentokrát to nebyl slepák, ale několik stokorun za nerespektování třicítky. (A na padesátku se snad někdo ohlíží?) Tak jsem na druhý den vymetla pavučiny z bankovního účtu a úterý se rázem vybarvilo tak, jak mu velí tradice - pěkně do šeda. Nu co, aspoň někde mám na Velikonoce vysmýčeno.

Od Škaredé středy jsem dopředu nic nečekala, což byla chyba. Zrada se totiž může skrývat nejen v lidské zášti, ale obyčejném bramboráku, který se o škaredé středě jídával, neb je na pohled ošklivý. Mně osobně přijde docela malebný, zvlášť, když leží na mém talíři. Ale protože zvyky předků jest třeba ctít, trhal můj muž tu dobrotu, na jejíž smažení má u nás doma patent, na nevzhledné cucky, pročež jsem ztratila přehled o zkonzumovaných kusech. Jedno ale vím, bylo jich moc. A protože všeho moc škodí, dělala jsem nazítří Zelenému čtvrtku čest. Když se mi odpoledne vrátila do obličeje barva, řekla jsem, že když máme ten den odpuštění, odpustila jsem si pomstu a zadělala na jidáše. Pekla jsem je do tří do rána a byla jich plná velká mísa. Inu, Velký pátek. A se vším všudy, sakrovala jsem, pěchujíc zadek do džínů, abych nejela vstříc Bílé sobotě v letní sukni. Na Boží hod velikonoční jsem si otevřela vaječňák od Vánoc, a protože byl poctivý, usnula jsem u televize dřív, než bys řekl šíp. Naštěstí mě o půlnoci manžel vzkřísil a poslal do peřin, abych byla svěží na to slavné pondělí, až se začnou trousit sousedé s pomlázkami. Člověk musí být ve střehu už v osm ráno, protože koledníci jsou jako balíky od České pošty. Nikdy nevím, kdy přesně přijdou. A v jakém stavu dorazí. Ale že to pak někteří pořádně rozbalí, o tom žádná. Tak veselé i vám!

Jestli vás také pohltila velikonoční nálada a chcete si upéct něco typicky velikonočního, nebo si vyzdobit jarně či velikonočně domácnost, podívejte se do naší sekce Velikonoce. Ale předtím se ještě na chvíli oddejte prokrastinaci při čtení starších fejetonů Lucie Šilhové v její sekci Očima padesátky

Související témata:

Načítám