Článek
„Dcera mého muže u nás tráví každý druhý víkend. Je to protivná třináctiletá puberťačka, která si myslí, že u nás nemusí dodržovat žádná pravidla. Nechce jíst to, co uvařím – radši přemluví svého otce, aby s ní šel do McDonalda," stěžuje si trpce čtenářka Sylvie a pokračuje: „Pokaždé na něm vymámí nějaký drahý dárek. Bez dovolení si půjčuje věci mého syna. Když chci, aby mi s něčím pomohla, drze odsekne. A můj muž? Nikdy jí nic neřekne. Nechce ji prý ztratit, mně ale připadá, že ji spíš podplácí.“
Dítě je nechtěný vetřelec...
„Vztahy s partnerovými dětmi jsou už od začátku zatížené mnoha předsudky a problémy – a to z obou stran. Můžete si stokrát říkat ,je to jen dítě, za nic nemůže´, to vám ale nepomůže v tom, abyste ho měla ráda,“ říká rodinná poradkyně Ludmila Jandová.
Citům se těžko poroučí, a pokud dítě podvědomě vnímáte jako potomka „té druhé“, jako vetřelce, který vás okrádá o partnerův čas a odčerpává jeho peníze (na úkor vaší vlastní rodiny), budete k němu hledat vztah jen obtížně. Chyby, které u vlastního dítěte pochopíte nebo velkoryse přehlédnete, se u cizího zdají nesnesitelné.
...a vy zas rozbíječka rodiny
Ani vy z toho ovšem nemusíte vycházet zrovna hezky, zvláště když váš partner opustil svou původní rodinu kvůli vám. V každém případě jste pro dítě ta, která „ukradla“ jeho tátu, která zabrala místo jeho vlastní maminky.
„Někdy může být pro druhého rodiče obtížné přijmout fakt, že má ex-partner nový vztah. Obvykle si neuvědomí, že pokud dá svoji bolest a hořkost najevo před dítětem, je to pro ně velká zátěž. Může mít pocity viny a zrady, že za rodičem, který má nového partnera, chodí a s novým partnerem se baví,“ vysvětluje psychoterapeutka Šárka Poupětová.
Zachovejte klid a buďte důsledná
Jak tuhle situaci vyřešit – nebo aspoň docílit toho, že bude snesitelná?
- Nechtějte nemožné a nepředstírejte. Úplně stačí, když se k dítěti budete chovat vstřícně a vlídně, nemusíte ho zahrnovat láskou. Jakoukoli neupřímnost dítě vycítí. Ani po něm nechtějte, aby vás vyloženě objímalo, stačí, když se bude chovat slušně.
- Nastavte pravidla. „Doma si dělej, co chceš, ale u nás si před jídlem myjeme ruce.“ Nebojte se klidně a jasně vyjádřit svoje požadavky a trvejte na nich – a to dokonce i tehdy, když vás partner nepodpoří – právě to, že dítě vás nerespektuje, může být příčinou vašeho (ne)vztahu. Muži mají často sklon „rozvedené“ děti rozmazlovat, protože je trápí pocit viny. Ve vaší vlastní domácnosti se ale nenechte terorizovat!
- Ovládejte se. I když máte „kukaččího mláděte“ plné zuby, snažte se vyhýbat otevřenému konfliktu. Vy jste přece ta dospělá a rozumná. Nezvyšujte hlas a nemluvte ošklivě o jeho matce. Pokud řešíte návštěvu dítěte s partnerem, ať je to vždy mezi čtyřma očima a v klidu. Otevřená averze vůči dítěti může ohrozit váš vztah!
- Používejte stejný metr pro všechny. Tedy pro vaše vlastní děti i ty „zděděné“. Partnerovo dítě se u vás nesmí cítit jako nevítaný host, ale nemělo by mít ani zvláštní výhody a úlevy.
- Oceňte partnerovu zodpovědnost. Jistě, je to pro vás složité, ale není to snad důkaz pevného charakteru, když se chce co nejvíc podílet na výchově svého potomka? Máte ale právo od něj očekávat, že ho bude opravdu vychovávat, ne mu jen plnit každé přání.
Dostala jste se někdy do podobné situace? A jak jste s malým vetřelcem vycházela?