Hlavní obsah

Poznáte přežitý vztah?

Foto: Thinkstock

Nežijete spolu, ale vedle sebe

Byla to láska jak trám! Randění, zamilované pohledy, polibky a nakonec stěhování do společného bytu. A pak už nic. Žádné plány do budoucnosti a žádné rozvíjení vztahu. Ze dvou zamilovaných lidí se nakonec stali lidé, kteří nežijí spolu, ale vedle sebe. Říká se tomu přežitý vztah, a je to pěkný průšvih!

Článek

Markéta potkala Honzu, když jí bylo sedmnáct a on byl o rok starší. Začali spolu chodit a po dvou letech se nastěhovali do jednoho bytu. „Bylo to vlastně naprosto ukázkové. Naši blízcí nás podporovali. Sice říkali, že jsme mladí, ať se nikam neženeme, ale v horizontu několika let nás rozhodně viděli u oltáře,“ popisuje dnes dvaatřicetiletá Markéta.

Jenže společné bydlení byla v podstatě na dalších deset let jejich poslední aktivita. „Najednou se přestalo cokoli dít. Neumím to přesně vysvětlit, ale jen jsme tak poklidně žili, aniž bychom cokoli řešili, plánovali a podobně. My jsme ani neplánovali třeba dovolenou, natož to, kam naše životy budou směřovat,“ říká Markéta.

Žádné hovory o svatbě, o pořízení většího a lepšího bydlení, o miminku. „Řešili jsme jen to, co se dělo teď, nebo maximálně druhý den. Nakonec jsme pak ani nemluvili o tom, co podnikneme, a aniž bychom si to uvědomili, měli jsme každý svůj život,“ dodává Markéta, která měla pocit, že žije spíš s dobrým kamarádem než s partnerem.

Ale ani jeden z nich neměl sílu cokoli řešit nebo vztah ukončit. „Až po dvanácti letech jsem si řekla, že chci něco víc. S Honzou jsem se rozešla, ale upřímně – pomohlo mi, že jsem potkala jiného muže. Jinak bych možná nenašla odvahu doteď,“ dodává Markéta, která nyní žije ve vztahu, kde se o budoucnosti mluví stejně často jako o současnosti.

Foto: Thinkstock

Život ve vyhaslém vztahu není pro život

Přežitý vztah nikoho neuspokojí

Vztah, ať už trvá jakkoli dlouho, musí mít nějakou dynamiku. Něco se musí stále dít nebo se musí k něčemu schylovat, jinak to hrozí průšvihem. „Mám pocit, že spousta lidí to dělá tak, že se najdou, případně vezmou, a mají dojem, že to štěstí tak nějak nastane samo, respektive, že jim ho zařídí ten druhý. Ale takhle to nefunguje,“ říká psycholožka Katarína Lomská Filasová z Centra zvyšování psychické odolnosti.

Jakmile vztah jaksi ustrne, nikam se nevyvíjí a pár se aktivně nezajímá o to, kam jít a co je potřeba udělat, aby se někam dostal, problém je na světě. Někdo to vydrží roky, jiný třeba jen týdny. Ale jednou se vše tak nějak vyžije, přijde nuda, prázdnota, stereotyp a nespokojenost. A v tu chvíli se dá mluvit o přežitém vztahu.

Tip redakce: Zjistěte, co k vám váš partner cítí. Zkuste náš Test: Miluje vás ještě?.

Nikdy se nezastavit!

Jedinou možností, jak se toho vyvarovat, je nepřestat na vztahu pracovat. A ani na minutu nezastavit! Způsobů, jak dostat do vztahu nějakou akci, jak ho neustále někam posouvat, je celá řada. Nejčastější jsou následující příklady:

  • Rozvoj bydlení – nový byt, rekonstrukce starého, zařizování, malování…
  • Dovolená – plánování dovolených, šetření na ně, plánování výletů, společné aktivní trávení volného času
  • Svatba, založení rodiny – ani svatba, ani dítě by samozřejmě nemělo fungovat jako pokus o záchranu vztahu. Ale je to další věc, která fungující vztah posune o něco výš.

I když ale zrovna nestavíte dům, nemusíte setrvávat v nečinnosti. Ve výsledku jsou totiž předešlé tipy jen jakýmsi praktickým vyústěním dynamického vztahu. A jeho základem je milionkrát zmiňovaná komunikace. „Jde o příležitosti k debatám, konfrontacím, k vyříkání si toho, jak který z partnerů co vidí. Ve všech těchto situacích je ve vztahu jaksi víc živo,“ popisuje Katarína Lomská Filasová.

Foto: Thinkstock

Svatba může fungujícímu vztahu prospět, přežitému ale nepomůže

Tip redakce:Nechce dát vašemu vztahu formální podobu a nemá se k organizování svatby? Jaké k tomu má důvody, se dočtete v článku Víme, proč si vás nechce vzít!.

Lze přežitý vztah zachránit?

Zásadní je si uvědomit, že obecně správné řešení neexistuje. Je rozdíl, zda v přežitém vztahu setrvávají dva vysokoškoláci bez závazků, nebo manželé, kteří mají dvě děti. Ale ani jedni by neměli zásadně slevovat z představ o tom, jak by vztah měl fungovat a kam by měl směřovat. „Ti dva by si měli upřímně říct, co je pro ně důležité, po čem touží a čeho chtějí dosáhnout. Tím zjistí, zda jsou jejich představy kompatibilní,“ radí Katarína Lomská Filasová.

Toužíte po miminku, ale váš partner z toho není příliš nadšený, a vy nevíte, co s tím? Zeptejte se narovinu: „Podívej, nejpozději do roka bych chtěla dítě, cítím to tak a neobejdu se bez toho. Je to pro tebe přijatelné, nebo ne?“ Podle odpovědi jasně poznáte, zda vztah má, či nemá cenu. Protože pokud slevíte z něčeho tak zásadního, jako je třeba založení rodiny, jen v podstatě prodlužujete své i partnerovo trápení.

Bohužel ale lidé často nenacházejí odvahu a problému se nepostaví čelem. Přestože je vztah neuspokojuje, je dávno přežitý, stále v něm setrvávají. Proč? Možností je mnoho, ale nejčastěji jde o následující obavy:

  • strach, že nikoho lepšího stejně nenajdete
  • strach z reakce okolí (rodičů, kamarádů…)
  • strach ze samoty
  • zvyk a strach z čehokoli nového
  • finance (Utáhnu domácnost? Kde budu bydlet? Uživím sebe a děti?)

Jenže nic naplat, život v nefungujícím vztahu je pořádný nápor na nervy, proto je vždy lepší pokusit se z něj odejít.

Co si o tom myslíte? Dokázali byste žít ve vztahu, kde se nic neděje?

ynezorPumanzeSaNyknalC