Hlavní obsah

Proč muži rádi lžou? 1

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Nenechte si nic nalhávat

1. díl - Zapírání je prý nejlepší strategie, jak vybruslit z potíží… Co když si i váš přítel myslí, že malá lež nikomu neublíží? Uvěříte mu, i kdyby tvrdil, že modrá je bílá. On totiž ví, jak na to. Nachytejte ho včas!

Článek

I když si většina žen nechce připustit, že by jejich polovičky lhaly, prý tomu tak většinou je – muži mají mystifikaci jako národní sport. Asi to zrovna není věc, kterou by milenka, manželka či přítelkyně chtěla slyšet, ale kolikrát v životě vám muž řekl: „Jsem celý zničený, zlato. Když jsi odjela na víkend k mamince, šel jsem s Milanem do baru, i když jsem ti tvrdil, že zůstanu doma. Tam jsem potkal nádhernou gazelu s pevnýma trojkama, kterou jsem si po pár drincích přivedl do naší postele. Souložili jsme celou noc, až jsem ti ráno vyčerpáním zapomněl zavolat. Byl to nezapomenutelný zážitek, ale cítím se kvůli němu opravdu provinile. Mrzí mě to vůči tobě.“

Nad tímto chováním se zamysleli dva muži: Smith a Doe. Napsali knihu Co si muži nepřejí, aby ženy věděly, ve které se na fotografiích maskují za falešné kníry a brýle, aby je okolí (ostatní muži) nepoznalo. Jestli tedy chcete znát „jejich“ pravdu, nebo dál setrvávat v blažené nevědomosti, rozmyslete se teď hned, popřípadě přestaňte číst dál!

Co muž, to herec?

Muži prý lžou neustále. A mnohdy i v případech, ve kterých tvrdí, že mluví pravdu. Když už dojde na lámání chleba a jsou přímo obviněni, ve většině případů zachovávají kamennou tvář, čili se absolutně nepodřizují síle důkazů. Jakmile totiž zjistili, že tato „póza“ opravdu funguje, nebyl důvod nic měnit. A klam se stal zvykem a výhodou. Stojí-li žena před mužem, který lže, začne, zpravidla ve 100 % případů, pochybovat: Co když je opravdu nevinný? Může se jen bránit! Vždyť já přeci chci, aby to bylo tak, jak říká on! Situace umocněna sklíčenými gesty a přikořeněna filozofií, že zapírat je nejlepší řešení, jeví se jako mocná zbraň v boji proti nedůvěřivým ženám.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Celý víkend byl samozřejmě doma

Stůjte mu po boku

Pokud ho obviníte z něčeho, co jste se o něm doslechla (prostě drb), mužskou přirozenou reakcí je tvrdé odmítnutí se slovy, jak si něco takového vůbec můžete myslet. Popírání může být doprovázeno smíchem a posléze i vztekem. Smith a Doe hlásají, že nejlepší cestou je předložit „důkazy“ a ihned se postavit na stranu hříšníka. Něco jako: „Já tomu Karlovi nevěřím. Takhle tě špinit! Kdo si myslí, že je?“ Reakce lháře bude spočívat v přistoupení na hru. Začne se hrubě vyjadřovat o tom, kdo ho pomlouval, což je normální. Pokud se však přehnaně a opakovaně začne zajímat o vaše duševní cítění, které informacemi utrpělo ránu, a vyjádří přání vyřídit si to se záškodníkem, přesedlal na pole pomsty. Proč? Cítí se ohrožen, neboť daná osoba ví pravděpodobně víc, než je ochoten si připustit. A není si jistý, zda není odhodlaná to použít.

Takže tápe a přemýšlí, co s tím. Jednou z možností, jak se vykoupit a ulevit svému nečistému svědomí, je zahrát si v posteli na gigola, i kdyby mu měl kmitající jazyk upadnout. Pokud tuhle strategii v šeru ložnice opravdu zahájí, můžete si být jistá, že pomluvy nelhaly. A když se svému drahému po telefonu omluvíte za to, že jste „bonzákovi“ vynadala do hospodářských zvířat a choulostivých pánských partií, třeba z něj ještě nějaké detaily vypadnou… (že by pikantní?).

J ak se zachovat, když partnera přistihnete při lži, tak říkajíc při činu? A jak dle jeho gest poznáte, že s vámi nehraje férovou hru? Již zítra na ProŽeny.cz!

ynezorPumanzeSaNyknalC