Hlavní obsah

Protáhněte se, než na to vlítnete!

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Životní styl 21. století vašemu pohybovému aparátu příliš nesvědčí. Jedním z velkých minusů současnosti je nedostatek pohybu. Co s tím?

Článek

Celý den v práci sedíte, většinou ve stejné, a ne vždy správné poloze, a neustále staticky zatěžujete nebo opakovanými pohyby přetěžujete určité svalové skupiny. Vše se pak snažíte dohnat často nepravidelnou, nárazovou, ale o to intenzivnější pohybovou aktivitou. Kvůli nepřiměřenému přetížení může snadno dojít k namožení, nebo v horším případě i k poranění svalů a kloubů. Tak vznikají akutní bolesti pohybového aparátu, které mohou přejít i v chronické, jimiž trpí přibližně deset procent populace.

Podle délky trvání můžeme bolest rozdělit na akutní a chronickou. Akutní bolest souvisí s jednorázovým přetrénováním svalů při nadměrné fyzické námaze, natažením některého svalu nebo jeho drobným poraněním či poraněním kloubu a jeho okolních struktur, jako jsou kloubní vazy, kloubní pouzdro a šlachy.

Ramenní kloub už zase nebolí

Chronické bolesti vznikají tak, že se zkracují přetěžované svaly, a svaly, které aktivně nepoužíváte, oslabují. Svalová nerovnováha pak mění dráhu pohybu v kloubu a jeho provedení.

Nejvíce postiženy bývají klouby kyčelní, kolenní a dále drobné klouby krční a bederní páteře. S přibývajícími roky se projevuje přetěžování opotřebením kloubních struktur. Kloubní chrupavky ztrácejí pružnost, ztenčují se a tvoří se v nich defekty v podobě artrózy či výrůstků kostní tkáně. Nejvíce přetěžovány bývají svaly zad, krku a týla – proto také bolesti zad a bolesti hlavy bývají nejčastější chronickou bolestí.

Bolest pohybového aparátu může být také příznakem jiných onemocnění. Mezi ta hlavní patří chřipka, zánětlivé revmatické choroby, dna či osteoporóza. Na jejím vzniku se může zásadně podílet také nadváha a stres.

Sportovní procházka bez bolestí

Bolest varuje

Bolest je varovným signálem organismu, který vás upozorňuje, že něco není v pořádku. Zatímco léčba chronické, tedy dlouhodobé či opakující se bolesti vždy patří do kompetence lékaře, s akutní a ne příliš intenzivní bolestí si můžete poradit sam i. Stačí užít vhodný lék proti bolesti.

Základním opatřením při akutní bolesti je naopak klid příslušného kloubu či svalové skupiny. Při lehkých úrazech, jako je vyvrknutí či pohmoždění, je velmi prospěšné co nejdříve zahájit chlazení ledem, což snižuje otok a bolest. Také zvýšená poloha poraněného místa přispívá k rychlejšímu ústupu otoku. Po odeznění bolesti poraněného kloubu či svalu je dobré oblast zafixovat elastickým obinadlem. Pro správné zhojení bez komplikací je důležité nikam nespěchat a úraz vždy doléčit.

Jak bolesti předejít?

Mezi preventivní opatření proti bolestem pohybového aparátu patří především pravidelný pohyb, při němž budete rovnoměrně zatěžovat a posilovat celé tělo. Je také důležité, aby pohybová aktivita odpovídala vašemu věku a kondici – mějte na mysli, že méně někdy znamená více. Vhodným pohybem je třeba i obyčejná chůze. Před náročnějším sportováním je velmi důležité protažení – a po něm též!

No a o optimální tělesné hmotnosti a stravě se snad ani nemá smysl bavit...

Reklama

Načítám