Nečekejte, až vám dojdou peníze! Co se mohou české domácnosti naučit od finančních ředitelů?

Když se řekne finanční ředitelka, možná si představíte člověka, který celý den sedí nad tabulkami a řeší milionové částky. Základ její práce je však velmi podobný tomu, co řeší každá domácnost: jak zajistit, aby peníze vyšly nejen dnes, ale i za měsíc, za půl roku nebo ve chvíli, kdy přijde nečekaný výdaj.

„Ve firmě se nikdy nedíváme jen na aktuální zůstatek na účtu. Důležité je vědět, jaké příjmy a výdaje nás čekají dopředu. A úplně stejně by měla přemýšlet i domácnost,“ říká Hana Cajthamlová, finanční ředitelka investiční skupiny DRFG. A na to nemusíte mít ekonomickou školu. Stačí si osvojit několik návyků, které vám pomohou dostat peníze pod kontrolu.

Mnoho lidí má pocit, že ví, jak na tom je, protože se podívá do mobilního bankovnictví. Jenže částka na účtu neříká celý příběh. Možná z ní ještě odejde nájem, energie, školka, pojištění, kroužky, splátka, nákup nebo servis auta. Ve firmách se tomu říká cash flow. Doma to znamená jednoduchou věc: vědět, kdy peníze přijdou a kdy odejdou.

Tip: Prakticky stačí jednou měsíčně sepsat pravidelné příjmy a výdaje. Pak přidat větší platby, které nejsou každý měsíc, ale víte o nich: pojištění a servis auta, tábor pro děti, dovolená, Vánoce nebo třeba vyúčtování energií. Pomoci může obyčejný papír, poznámka v telefonu nebo jednoduchá tabulka. Už po dvou nebo třech měsících většina domácností vidí, kde peníze mizí nejčastěji a které výdaje se dají lépe plánovat.

Finanční rezerva bývá první věc, která jde stranou, když je rozpočet napnutý. Jenže právě ona rozhoduje o tom, jestli rozbitá pračka, nemocenská nebo vyšší účet za energie způsobí nepříjemnost, nebo skutečný problém.

Nemusíte hned našetřit statisíce. Začněte částkou, která pokryje alespoň jeden větší nečekaný výdaj. Třeba opravu auta, nový spotřebič nebo jeden nájem. Teprve potom rezervu postupně navyšujte.

Tip: Nejjednodušší způsob je dát peníze stranou hned po výplatě. Ne až na konci měsíce. To už totiž často nemusí být z čeho. Dobře funguje nastavit si trvalý příkaz, třeba i na menší částku. Pětistovka nebo tisícikoruna měsíčně možná nevypadá převratně, ale za rok už vytvoří polštář, který může v nepříjemné situaci výrazně pomoci. Důležité je brát rezervu pouze jako peníze pro chvíle, kdy se něco pokazí.

Ve firmách je jasně rozlišené, které peníze jsou na provoz, které na investice a co musí zůstat stranou jako rezerva. Podobně může fungovat i domácnost. Někomu vyhovuje mít víc účtů, ale stačí si peníze rozdělit alespoň pomyslně: na běžné výdaje, rezervu, větší plánované výdaje, dlouhodobé cíle a radost.

Právě poslední položka je velmi důležitá. Rozpočet totiž nemá být jen seznam zákazů. Když si necháte prostor i na kávu s kamarádkou, kino, kosmetiku nebo výlet s dětmi, je mnohem větší šance, že váš finanční plán opravdu vydrží.

Tip: Prakticky to může fungovat tak, že si hned po výplatě oddělíte peníze na povinné platby a rezervu. Až potom řešíte, kolik zůstává na běžnou spotřebu. Mnoho domácností to dělá opačně: nejprve celý měsíc utrácí a teprve potom zjišťuje, zda něco zbylo. Jenže zbyde málokdy. Když peníze dostanou jasný účel hned na začátku, je jednodušší se v nich vyznat.

Jedna z nejčastějších chyb je zacházet se všemi penězi stejně. Jenže jinak má vypadat nakládání s penězi na příští měsíc a jinak s těmi, které budete potřebovat třeba až za deset let.

Peníze na běžný provoz a rezervu mají být bezpečně uložené a rychle dostupné. U nich není hlavní cíl vydělat co nejvíc, ale mít je po ruce.

Naopak peníze na dlouhodobé cíle, například budoucí bydlení, studium dětí, důchod nebo finanční nezávislost, by měly mít jiné využití a ideálně by vám měly samy vydělávat. Tam už dává smysl přemýšlet o investování.

Tip: U dlouhodobých peněz je důležitá hlavně pravidelnost. Není nutné čekat, až budete mít velkou částku stranou. Často je lepší začít menší sumou, kterou zvládnete posílat každý měsíc, a postupně ji upravovat podle možností. Stejně tak je dobré jednou za čas zkontrolovat, jestli vaše nastavení odpovídá životní situaci. Jinak se finance plánují bez dětí, jinak s hypotékou a jinak ve chvíli, kdy se blíží důchod.

Firmy finance neřeší až ve chvíli, kdy je problém. Sledují je průběžně. Doma to může fungovat podobně. Finanční rande. Zní to děsivě? Nemusí. Problém je, že většina párů začne peníze řešit až ve chvíli, kdy hoří. A z takové debaty málokdy vyjdete bez hádky.

Cílem společného přehledu není najít viníka, který utratil víc, nebo si vyčítat každou kávu. Jde o to mít přehled a nebýt zaskočený, když se pokazí pračka. Stačí si jednou měsíčně projít, kolik peněz přišlo, kolik odešlo, co se povedlo odložit stranou a co čeká domácnost příště. Může to být deset minut u kávy, ne večerní výslech nad výpisem z účtu.

Tip: Pomoci může i jednoduchá otázka: Co nás v příštím měsíci může překvapit? Narozeniny, školní výlet, technická kontrola auta nebo doplatek za energie jsou věci, které často nejsou nečekané, jen na ně nemyslíme včas. Jakmile o nich víte dopředu, můžete se na ně připravit a nemusíte je řešit půjčkou nebo stresem.