Článek
Víte, co jsou to smíšené pocity? Když se tchyně vybourá ve vašem novém autě! Proč se o tchyních vypráví mnohem více vtipů než o jiných členech rodiny? Vždyť to jsou přece v první řadě maminky našich milých a my, ať už samy děti máme, nebo se na to teprve chystáme, jsme vlastně také potenciální tchyně.
Návod, jak zvládat tchyni:
1) Tchyně a tchány bychom neměly zasvěcovat do partnerských rozepří. Tohle platí i v dobách vážných manželských krizí. Ani mezi svými, ba už vůbec ne mezi partnerovými rodiči spojence hledat nesmíme. Pokud převyprávíte scénář vaší včerejší hádky jeho matce, pak počítejte s tím, že zatímco vy se už doma sladce usmiřujete, tchyně se trápí otázkami, jak to s tím vaším manželstvím opravdu je, a už shání nějakého právníka.
2) Život s tchyní pod jednou střechou nedělá dobrotu. Tam, kde je domácnost snachy na dohled, bývá často tchyně vystavována silnému pokušení zasahovat do života mladých nevyžádanou radou či pomocí. Ačkoli samozřejmě z jejího hlediska jde jen o snahu, jak mladým předat své zkušenosti.
3) Zapomeňme na časté návštěvy své maminky. Neuvědomujeme si, že návštěvy, které jsou nám milé, připadají našemu muži jako vizita. My si chceme s mámou v klidu vypít kafíčko a probrat nejnovější eskapády vydařených bratranců, ale pro manžela to znamená, že se nemůže hned po příchodu svléknout do oblíbených trenek, případně se na nás už ode dveří vrhnout. Nejlepší zase bude, když se vžijeme do obrácené situace. Přicházíme domů a v hlavě už máme seřazeno, co se musí uklidit, vyprat, zabalit či vyhodit, ale ze všeho nejdřív se chceme na chvilku natáhnout na gauč. Jenže ouha! Na gauči sedí neplánovaně manželova maminka, kterou sice jindy rády vidíme, ale teď nám rozložila celý večer.
4) S maminkou partnera bývá víc problémů než s maminkou partnerky. Příchod nové ženy do života syna náhle oslabí dosavadní vztah mezi synem a jeho matkou zpravidla daleko výrazněji, než se nová známost odrazí na vztahu mezi dcerou a její matkou. Zatímco v normálně fungující rodině matka s dcerou drží pospolu stejně jako dříve, část důvěrnosti mezi synem a matkou musí vzít logicky za své, protože je přesunuta na partnerku.
5) Problémy s jeho rodiči nesmíme řešit samy. Usměrňování tchána a tchyně je bojový úkol především pro partnera. Ani jejich sebetrýznivější chování nás totiž nemůže doopravdy ranit, když si budeme jisté partnerovou podporou.
6) Nevěřte, že se rodinné vztahy zlepší s příchodem dítěte. Ba právě naopak. Rozepře pak mohou vzkvétat na nové živné půdě. Vždyť kdo ví lépe, co je pro děti nejlepší? Přece partnerova matka!