Máma, která klame tělem: Na sítích otevřeně sdílí život s dětmi s Downovým syndromem. Pak přišla i leukémie

Bývalá modelka a majitelka fitness centra je mámou dvou dcer a dvou synů a pěstounkou dospívající dívky. Na sociálních sítích Kirstin Czernek motivuje a podporuje rodiče, kterým se narodilo dítě s Downovým syndromem, i ty, kteří uvažují o adopci. Boří mýty o vážných tématech a ukazuje lidem, že i po boku nemocných dětí se dá žít šťastný život.

Její cesta za mateřstvím začala před šesti lety, kdy adoptovala tehdy 18měsíční holčičku Miu. Miina biologická matka však záhy otěhotněla podruhé a k adopci nabídla i své druhé dítě. Pro Kirstin byla adopce Miina (zdravého) bratra Kaie naprosto přirozená věc.

Když byl Kaiovi rok, Kirstin otěhotněla. Těhotenství však nabralo dramatický spád, když lékaři přišli se zprávou, že jejich dítě má stoprocentní pravděpodobnost, že se narodí s Downovým syndromem. „O diagnóze Downova syndromu jsem se dozvěděla ve 20. týdnu těhotenství. Ani ve snu by mě nenapadlo, že by nás tohle mohlo potkat,“ svěřila se v rozhovoru pro People Kirstin.

V okamžiku, kdy se dcera Aria narodila, všechny počáteční obavy zmizely jako pára nad hrncem. „Okamžitě jsem se do ní zamilovala! Pochopila jsem, jak nádherný může být život s dítětem s touto diagnózou,“ nechala se slyšet šťastná máma. Celý život toužila po třech dětech a tak se mohlo zdát, že je její rodina kompletní.

Jenže nebyla. Kirstin zatoužila po čtvrtém potomku. A nezastrašila ji ani dceřina diagnóza a s ní spojená náročná péče, naopak – byla to právě Aria, která svou mámu k rozšíření rodiny motivovala. „Lidé s Downovým syndromem žijí naplno, a to je něco, co mě inspiruje,“ vysvětlila Kirstin.

A tak před dvěma lety přibyl do rodiny další adoptovaný chlapec. Jeho biologická matka hledala rodiče, kteří mají zkušenost s Downovým syndromem. Malý Luca se totiž narodil se stejným postižením jako Kirstinina dcera. Ani to statečnou mámu neodradilo. „Jakmile nahlédnete do světa rodičů dítěte s Downovým syndromem, změní se váš pohled na život; je to, jako byste dříve viděli černobíle a teď vidíte barevně. Moje úloha na internetu je jasná – sdílet a vyvracet všechny předsudky o této diagnóze.“

>>> Vaše dítě možná nepřežije! Rodiče těžce nemocných dětí potřebují psychickou pomoc a podporu

Život s postiženými dětmi je plný výzev. Ta nejtěžší přišla v rodině Kirstin loni v lednu. Tehdy roční Luca začal trpět horečkami a myelopoézou – vyrážkou, která postihuje některé kojence s Downovým syndromem. Po sérii vyšetření byla chlapci diagnostikována leukémie. Následovalo devět měsíců léčby a nespočet hodin strachu, který zažívala celá rodina.

„Naučit děti, jak vyslovit slovo leukémie, je moje nejtěžší zkušenost. Pomáhat jejich malým hlavičkám a srdíčkům pochopit tyto opravdu děsivé pojmy je tak těžké,“ svěřila se Kirstin. Její rodinu však tato zkušenost hodně stmelila. Vzpomíná si na rozhovor s nejstarší dcerou Miou, která se rozplakala, když jí vysvětlovala, čemu Luca čelí. „Plakala a snažila se to zpracovat. Pořád opakovala: ‚Prostě nechápu, proč se nám pořád dějí těžké věci…‘“

V těch nejtěžších dnech udržel rodinu nad vodou také pragmatismus obou rodičů. Kirstin přiznala, že naplno fungovat jako máma čtyř dětí, z nichž každé ji potřebuje jiným způsobem, jí dodávalo obrovskou sílu.

Lucova léčba byla s úspěchem ukončena jen pár dnů před jeho druhými narozeninami. Když se vrátil z nemocnice domů, jeho sourozenci ho přivítali s velkým nadšením. „Děti díky tomu, co prožily, teď chápou, jak nás těžké věci dělají lepšími a jak díky nim rosteme,“ uzavírá statečná maminka.

Těžký boj malé Elenky s leukemií. Čekají ji roky léčby a bez pomoci se s maminkou neobejde