Proč jsem tak vzteklá? Ženy si často své frustrace vybíjejí na partnerovi i dětech. A pak se stydí

Není to nic výjimečného. Opravdu přibývá žen, které jsou za normálních okolností klidné a rozvážné, ale najednou stačí drobnost, která je rozběsní, a jejich vztek jakoby neznal hranice. Když je po výbuchu, jsou samy ze sebe vyděšené a stydí se, že své emoce nemají pod kontrolou. Sledují rozbité talíře, vystrašené děti i manžela a propadnou panice. Co se to stalo? Jak je možné, že jsem se nedokázala ovládnout a co provedu příště?

Nárůst ženské agresivity a zuřivosti potvrzuje i britská asociace zabývající se hněvem a sebeovládáním (British Association of Anger Management). Celých 87 procent pracujících matek prý přiznává, že kvůli stresu na své děti křičí. A čtvrtina z nich dokonce udává, že se to stává zhruba až osmkrát týdně. A lepší to není ani v práci. Čtvrtina žen údajně trpí takzvaným kancelářským vztekem, kdy v záchvatu zuřivosti kopou do nábytku, mlátí klávesnicí či ve vzteku třískají vším, co jim přijde pod ruku. A pozor, obzvlášť nebezpečné to je za volantem!

Proč se stále víc žen propadá do nezvladatelných záchvatů zuřivosti, je podle odborníků jasné. Mají toho jednoduše moc: chtějí mít spokojenou rodinu, hezký domov, naplňující kariéru, ale i pěknou postavu a vzhled. Jsou přetížené, vystresované a unavené.

To vše se v nich hromadí – a pak to musí ven. „Mnohé ženy v sobě mají pud pečovat o domácnost, udržovat teplo domácího krbu a harmonii vztahů v rodině,“ vysvětluje koučka Kateřina Chytra. Dnes je ale žena běžně stavěna do „mužské“ role živitele, zároveň jí ovšem zůstává role pečovatelky. „Její vlastní očekávání a potažmo očekávání jejího okolí naplnit obě pozice ji ženou do kolotoče povinností, ze kterých se jen stěží vymaňuje.“

Za jednu ze zásadních příčin nadměrného vzteku odborníci označují nedostatek spánku. Ten může být spouštěčem návalu emocí, které se dají jen těžko ukočírovat. A jak potvrdila jedna ze studií na toto téma, ukazuje se, že nedostatek či poruchy spánku jsou spojené s vyšší agresí, podrážděností a výbušností. Takže pokud vás záchvaty vzteku opravdu trápí, první věc, kterou můžete udělat, je, že se kriticky podíváte na svůj životní rytmus. A zhodnotíte, zda dostatečně spíte a odpočíváte, správně jíte a nepijete příliš mnoho alkoholu – i on bývá spouštěčem nechtěných reakcí.

Za přetížení si ovšem mohou ženy velice často samy. „V praxi jsem nejednou došla se ženami k závěru, že jsou to ony samy, které dovolily naložit na svá bedra mraky povinností. Často je k tomu vedlo nastavení z rodiny, strach, že přijdou o partnera, touha po uznání nebo perfekcionistické vzorce,“ říká Kateřina Chytra.

Jedinou možností, jak z toho ven, je dovolit sama sobě nedokonalost, dopřát si možnost být sama sebou. „Pomalu se učit říkat si druhým o pomoc, naučit se bez výčitek používat věty ,já chci‘ a ,já nechci‘. Dopřávat si chvilky jen pro sebe, dopřávat si drobné radosti,“ radí koučka a mentorka Barbora Sedláková.

Proč jsme nejvíc zlí na lidi, které máme nejraději? Domov není emoční záchodová mísa!