Hlavní obsah

Šílené vánoční zvyky: Tyhle znáte?

Foto: Thinkstock

Objevte ty nejšílenější vánoční zvyky!

Krájení jablíčka, házení střevícem, lití olova – o tomhle už jste určitě slyšeli. Jsou ale i tradice, které nejsou tolik známé, ale o to bizarnější. Zajímá vás, kde se svlékají do spodního prádla nebo proč naši předchůdci schovávali pod stolem sekeru?

Článek

Nejprve se podívejme na lidové tradice, které se dodržovaly na našem území. Znáte některé z nich?

Nechávání zbytků na stole

Vánoční pověry se dříve často spojovaly s mrtvými. Jejich duše totiž během svátků měly bloudit domem. Po štědrovečerní večeři se proto nechávaly zbytky na stole a to až tři dny. Na místě, kde zemřelý sedával, měl připravené jídlo a hospodyňky nesměly zametat, aby duším neublížily. Používat se nesměly ani žádné ostré předměty. Na Vánoce byl s pletením holt šmytec.

Sekera pod stolem

Míváte během večeře pod stolem sekeru? Že ne? Naši předkové by se tomu určitě divili. Na sekeru si před jídlem musel každý šlápnout (nejlépe zlehka), aby ho v dalším roce nebolely nohy. Sekera se potom nechávala pod stolem.

Večeře o devíti chodech

Říkáte si, jak se přejíte, když si dáte polévku, salát s rybou a pak pár kousků cukroví? Dříve se chystalo menu o devíti chodech, i když bylo samozřejmě chudší než to dnešní. Za jeden chod považovali třeba chleba s paličkou česneku, jablko nebo ořechy. Ale pozor – nesmělo být mezi nimi maso.

Pozor na stín

Zapálili jste svíce? Pozorně si prohlédněte váš stín. Nechceme vás strašit, ale nebude-li mít váš stín hlavu, je s vámi do příštích Vánoc konec.

Spálíte těsto? Smůla!

Velký význam se přikládal pečení. Při zadělávání těsta musela žena otírat ruce o stromy, aby dobře plodily. Vánoční pečivo se různě tvarovalo a za žádnou cenu se nesmělo spálit nebo jinak pokazit. Znamenalo to neštěstí a smrt v rodině. Docela slušný nátlak na hospodyňky, ne?

Klepání na kurník

Pokud chtěla vdavekchtivá dívka zjistit, jestli se v příštím roce vdá, zaklepala na kurník. Když se jí ozval kohout, znamenalo to, že ji čeká svatba. Slepička znamenala odklad minimálně do dalších Vánoc. Jinde se zase vysekávaly otvory na zmrzlém rybníce. Slečny měly na hladině vidět tvář svého nastávajícího. Nechceme domýšlet, co by se stalo, kdyby zrovna zahlédly kapra.

Přesuňme se na chvíli do světa. Ani tam totiž není o podivné zvyky nouze...

Norsko: Košťata schovat!

Podle norské legendy na Štědrý večer vycházejí zlé čarodějnice a hledají košťata, na kterých by se proletěly. Proto musí být všechna košťata v domě pečlivě schovaná. Muži zase střílejí z brokovnice, aby zahnali zlé duchy.

Venezuela: Bruslí do kostela

V hlavním městě Venezuely, Caracasu, chodí všichni věřící časně zrána do kostela a to od 16. prosince až do Štědrého dne. Říkáte si, že na tom přece není nic zvláštního? Zajímavé je, jak se tam dopravují. Do kostela totiž jezdí na bruslích. Do osmi hodin jsou uzavřené některé cesty, aby byla jízda bezpečnější.

Španělsko: Jedině v červeném!

V malém španělském městečku La Font de la Figuera mají hodně zvláštní zvyk. Ve Španělsku je běžné nosit na Nový rok červené prádlo. V tomto městečku prý nosí JEN to červené prádlo. Údajně se účastní lidé všech věkových kategorií.

A jaké pověry dostaly vás?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama