Článek
Přestavte si, že máte nějaký fyzický problém, který nechcete řešit s tím, s kým žijete (což je špatně), obáváte se konfliktů, nevěříte si, nejste si jisti svým sexuálním umem, nedosahujete orgasmu nebo nechcete být do smrti pannou. A tak požádáte člověka – praktického sexuálního terapeuta, kterému se lidově říká „náhradní sexuální partner“, aby vám pomohl zvednout sebevědomí, cítit se ve vlastním těle dobře, a ukázal vám, jakým způsobem můžete mít vyvrcholení jedna radost. Jeho metody? Jakékoli. Hlavně když zaberou.
Ženy se nestydí spát s koučem
Tahle taktika sexuálního koučovství byla poprvé popsána někdy v roce 1970. A je to velmi kontroverzní téma. Zvlášť když se podle novinových zpráv stále více žen obrací na náhradní sexuální partnery jako součást léčby intimních problémů. Server Live Science.com dokonce uvádí, že léčbu tohoto typu předepisují američtí terapeuti běžně, a proto je metoda na vzestupu! (Nikoli však v Česku. Tady se ještě po staru chodí k sexuologovi. Zatím se nikdo oficiálně nepřihlásil k tomu, že by tento typ živnosti provozoval. Ale zítra může být všechno jinak! :-))
Ženám „za velkou louží"prostě stačí zvednout telefon, zavolat na příslušné číslo, a už jsou aktérky terapie, která si rozhodně nebere servítky. „Více a více žen dnes tvrdí, že mají vrozené právo na orgasmus, na zdravý vztah a na sexuální uspokojení,“ tvrdí jeden z náhradních sexuálních partnerů Shai Rotem z Los Angeles.
„Takže, teď vás ohnu tady přes ten gauč a prakticky demonstruji, jak by vám to měl dělat i ten váš Lojza,“ nejspíš říká klientkám, které si u něj objednávají „sebevědomí“. Trénink sexuálních poloh a praktik přitom trvá stejně jako sezení u psychologa – individuálně podle požadavků a peněz klientů.
Prý je to samoléčba
„V posledních letech výrazně přibývá žen, které vyhledávají náhradní sexuální partnery. Nehledají sexuální terapeuty, aby potěšily své partnery. Chtějí zlepšit své vlastní životy,“ tvrdí Vena Blanchard, prezidentka Mezinárodní asociace profesionálních náhradníků (IPSA), která metodu obhajuje jako nezávadnou. Je, nebo není normální a morální, když si někoho najmete kvůli sexuální výchově a za jeho služby mu zaplatíte? Nepřipomíná to „lehké“ řemeslo?
Prostituti s licencí? Konflikt emocí!
„Neexistuje žádný právní rozdíl mezi náhradními partnery a prostitucí,“ uvádí psychoterapeutka Sari Cooper z New Yorku. „I když žádné zákony technicky nezakazují činnost těchto terapeutů, nepodporujeme praxi, a dokonce ji považujeme za nebezpečnou,“ uvedla pro Live Science.com. Podle ní, když už se k takovému kroku rozhodnete a najmete si někoho, kdo vám pomůže například s vaginismem nebo s problémy s orgasmem, a budete s ním mít styk, hrozí, že si k němu vytvoříte i vztah. „Myslím, že je tu velký potenciál toho, že se klient zamiluje do svého náhradního sexuálního partnera a nebude moci jít dál,“ domnívá se Sari Cooper, jenž terapii hodnotí jako neefektivní.
Než tedy své problémy svěříte třetí straně, zkuste jinou párovou terapii. Není totiž zlato, co se třpytí. Ani v životě, aniv erotice (viz článek Erotické filmy vs. realita: Tyhle praktiky nezkoušejte!.
Ale přesto: Kolik byste byly ochotné zaplatit za svého sexuálního učitele, dámy?
