Téma týdne: Můj ex mě sleduje!

Stačilo se podívat do diskuse pod naším článkem o nebezpečném pronásledování, které se od Nového roku řadí do kategorie trestných činů, aby bylo jasné, že se „to“ prostě děje – a často. Převážně zhrzený (bývalý) partner nedokáže zapomenout a neustále vyhledává kontakt se svou obětí navzdory jejímu odporu a odmítavému chování.

Řeknete si: „Tohle se mně nemůže stát! Já si své partnery pečlivě vybírám.“ Jenže oni se jinak chovají, když vás chtějí získat, oproti tomu, když jsou opouštěni. Mnohdy se opravdu nedá předvídat, že se z toho romantického, úžasného a empatického muže stane bestie. Jako to ví mnoho z nás, které mají v patách „svého pronásledovatele“.

Toho „mého“ neúnavného zloba, zášť a touha po pomstě neopouštějí již necelé dva roky. Týden co týden, a to s pravidelností východu a západu slunce, ho zajímají mé kroky, počiny, úspěchy a neúspěchy. Periodicky jsem informována o tom, abych věděla, že on ví… Vytahuje léta staré historky, fotky, informace čerstvé i ty dávno zapomenuté. Hraje na lítost, vztek i nátlak. Dá se s tím vším žít? Ano, ale jen do doby, než pohár trpělivosti přeteče. U mě osobně se už stalo. Konečně jsem se rozhodla, že začnu jednat. Ale třeba taková dvaatřicetiletá Tamara stále doufá v zázrak:

„Když mi od bývalého přítele začaly domů chodit romantické dopisy, nebrala jsem to příliš vážně,“ začíná své vyprávění. „Jenže sladká slovíčka brzy vystřídala sdělení, že to takhle nenechá. Psal, že si s muži jenom hraju a že už se na to nemůže dívat. Nenechá mě, abych v tom pokračovala. Nereagovala jsem na žádný z jeho pokusů o kontakt, ale pro jistotu jsem zašla ke známému - právníkovi, aby mě informoval o mých právech a možnostech. Řekl mi, že takové obtěžování opravdu jen výjimečně vyšumí do ztracena, neboť většinou pronásledovaný ještě přitvrdí na důraze, což se taky stalo,“ krčí rameny utrápená kadeřnice.

Nyní žije jako ve zlém snu. K dopisům se přidaly nápisy na její schránce, kapotě auta a dokonce i na výloze kadeřnictví. Jenže Tamara, i přesto, že má dost důkazů na to, aby se obrátila na policii, nechce tento krok udělat. Proč? „Já nějak pořád tajně doufám, že ho to přejde. Zkoušela jsem s ním komunikovat v dobrém, neodpovídat, být milá i drsná. Nic nezabírá. Současný partner se s ním zkoušel spojit, takže se teď pozornost obrátila i na něho. Neustále mu do práce volají nějací anonymové, pravidelně má vypuštěná kola od auta. Před dvěma týdny mu přišel dopis, ve kterém stálo: ,A bude hůř.‘ Kvůli sobě sílu potřebnou obrátit se na polici nejspíš neposbírám, ale vím, že bych to měla udělat pro nový vztah, který teď mám, i když mám strach. Nesnáším nejistotu a stav, kdy nevím, do čeho jdu. Kromě právníka ze svého okolí neznám nikoho, kdo by nějak pomohl, kdo by mě uklidnil. Stále se bojím, ale říkám si, že jednoho dne ho to přece musí přestat bavit,“ svěřuje se se svými obavami Tamara.

Dělá správně, že vyčkává, nebo naopak? Co byste jí poradila právě vy? Máte podobnou zkušenost s pronásledováním? Napište nám o tom na info@prozeny a vyhrajte 500 korun! Chceme vědět, co je takový bývalý partner schopen pro pomstu udělat a jak jste se s jeho „zájmem“ (ne)vypořádala právě vy!