Hlavní obsah

Téma týdne: Nebýt internetu, žiju jak jeptiška!

Foto: shutterstock.com

Nebýt internetu, žila bych jak jeptiškaFoto: shutterstock.com

Reklama

Jak může být láska přes internet skvělým způsobem k otipování budoucího partnera, to nám svěřila Jana. Zkusila všechno možné a nakonec se na ni přece jen usmálo štěstí. A co vy? Máte nějakou zkušenost se vztahy z internetu? Proč jste se rozhodly využít seznamky on-line? Jaké je mít rande „naslepo“? O tom všem můžete s námi diskutovat na info@prozeny.cz a vysloužit si za váš příběh či názor 500 korun.

Článek

Láska přes internet - proč ne? Pro nás, kteří jsme časově zaneprázdnění a nebo se neumíme z různých důvodů seznamovat, případně chytit příležitost za pačesy, je to možná cesta, jak poznat partnera.

Mně se to moc nedařilo. Možná proto, že lidi nejdříve v novém kolektivu tiše pozoruji, anebo proto, že působím dojmem vzbuzujícím respekt. Nebýt internetu, jsem možná dneska dobrou adeptkou na to, jak se stát jeptiškou. Ne že bych nemohla využít diskotékových známostí a praktikovat lásku na jednu noc, ale ne všichni jsme takoví. Chyběla mi láska.

Zkoušela jsem všechno - dopisní papíry, inzeráty v novinách, až jsem se dostala k láskám přes internet. Byl to úžasný běh na dlouhou trať a bylo to zajímavé. Bavilo mě poznávat člověka jako takového, do hloubky, utvářet si vlastní názor a odhadovat, s kým mám tu čest.

Vyhovovalo mi to daleko víc, než kdyby mě někdo soudil jen podle toho, jak vypadám. Sama to nemám ráda.Většinou jsem si bezvadně pokecala, protože všichni byli obvykle zamindrákovaní a nebo já příliš ukecaná a také věčně vysmátá. Ano, maska spokojeného člověka. Přece jim nebudu na sebe prozrazovat, jak jsem ze všeho v pasti. A ono to zabíralo, skoro všichni by mě brali, jenže já vybírala, a ač jsem působila pohodářsky a rozpustile, dovedla jsem si udělat o daném člověku obrázek.

Foto: shutterstock.com

Středeční odpoledne byla seznamovacíFoto: shutterstock.com

Přišel třeba muž, který vypadal jak bezdomovec. Zarostlá tvář, tepláky, zuby se podobaly barvě chodníku a táhl s sebou smradlavého jezevčíka, jehož srst byla asi jako zacuchaný chlupatý koberec. Bylo mu 30 - a vypadal jak důchodce. Přesto jsem mu ze zdvořilosti věnovala jednu kávu a rychle pryč.

Nikdy jsem to nevzdala a nenechala toho. Byly to moje odpolední středeční siesty, určitý typ adrenalinu.

Pak se zas objevil nádherný hezounek, postavička vystřižená z posilovny, ale byl to neuvěřitelný snob, který měl rád jen svoje svaly a nemluvil o ničem jiném... Byl to marný případ a s tím jediným jsem si neměla absolutně vůbec co říct. Co naplat, že na první schůzku donesl růži. Od narcise stejně nevoněla.

A pak jsem potkala svou první lásku, svého prvního kluka - lásku přes internet. Věřila jsem tomu, ale vztah na dálku nevyšel. A tak jsem rozjela druhé kolo pátrání a zase přes internet. Vyhovovalo mi, že oba jdeme za jasným účelem, a když to prostě neklapne, tak se nic neděje. Láska přes internet č. 2 stále trvá, ať už je méně, či více ideální. Budou to čtyři roky a plánujeme společnou budoucnost, svatbu atd...

A jak dopadlo vaše první rande domluvené přes internet? Má podle vás takto vzniklý vztah něco do sebe, nebo mu nedáváte velké naděje? Napište nám své zážitky a názory na info@prozeny.cz . Tři z vás si odnesou odměnu 500 korun.

Reklama

Související témata:

Načítám