Téma týdne: Prvňáčkovi mobil ano, či ne?

I já jsem už četla celou řadu průzkumů, ve kterých se řekněme zpochybňuje neškodnost a neblahý vliv na uživatele, potažmo na děti. Výrobci telefonů na takové zprávy reagují tím, že do výroby zařadili i speciální telefony určené dětem. Patřím mezi ty váhavější maminky, které nevyřknou ortel jen tak po prvním varování. Vždyť kolikrát už nám někdo říkal: tohle nesmíte a pak se ukázal opak. Takže vycházím z toho, že žádný seriózní výzkum ještě spolehlivě neprokázal škodlivost mobilů na zdraví člověka.

Někteří rodiče se bojí stejně jako v případě internetu virtuální erotiky. Ti druzí se je snaží vyvést z omylu tím, že na erotické linky se lze dovolat i z pevného telefonu. Dalším strašákem je závislost. Odborníci ale tvrdí, že člověk může být závislý na čemkoli. Takže ani tohle nelze brát jako rozhodující. První vážnější hrozba spočívá ve vlivu (škodlivosti) psaní textových zpráv na správný vývoj ruky. Tohle by mohl být důvod, proč prvňáčkovi mobil nepořídit. Jde o ověřenou informaci, která platí za předpokladu, že by denně dítě poslalo několik desítek esemesek. To si hravě dovedu představit, pokud mu je ovšem někdo zaplatí. Takže jestli i tuhle stránku ohlídáme, což se současnými tarify lze, neměl by to být problém.

Stav účtu je dnes tedy kontrolovatelný, dobrá. Moje dítě neprovolá nebo neproesemeskuje více, než mu dovolím. Vidím to asi takhle: První kredity dopadnou katastrofálně – tedy vyplácané za jedno dopoledne. Pak nastane měsíční půst, který postupem času mé dítě naučí šetřit a vyjít s tím, co má. Ještě k tomu jsou to virtuální peníze, za které si nekoupí alkohol a jiné nevhodné věci. Takže pro hraje i jistá ekonomická zkušenost. Připomínám, že to všechno může fungovat, pouze když my, rodiče, neztratíme nad tím kontrolu.

Už jsem se smířila s tím, že mé dítě bude vlastníkem mobilního telefonu dříve než já a rozhodně ne za své peníze jako já. Otázka stále zůstává: Kdy? Je srozumitelné, že rodiče mají o potomka strach, a tak je dobré spolehnout se na to, že když vytočím číslo, ozve se na druhém konci Ondra nebo Gábinka… a řekne mi, že je v pořádku. Takže když se prvňáček bude pohybovat mimo domov, asi bych měla souhlasit.

Stále se však ptám, proč by měl prvňáček někam chodit sám? Marně se snažím přijít na to, jak to dělaly naše mámy v dobách, kdy mobilní telefony ještě neexistovaly. Není to jen další z nástrojů pro rodiče, jak si ulehčit své povinnosti? Že jste pracující matka? Ano, chápu, ale do téhle role jsme se obsadily my ženy z vlastní vůle. Ruku na srdce, neměly bychom alespoň v první třídě na děti osobně dohlížet než věřit virtuálnímu světu, že je za nás ohlídá? Raději nebudu malovat čerta na zeď a nebudu připomínat, že v telefonu se může vybít baterka, dítě jej může nechat ve škole, v aktovce, která je desítky metrů vzdálená od něho…

Jednoznačně ovšem říkám ne, když někteří rodiče svým dětem kupují aparáty za desítky tisíc korun, jen aby ostatní viděli: My na to máme! A je úplně fuk, že za týden dítě mobil ztratí. Stačí smutné oko neviňátka a maminka už už běží do prodejny pro další. Zejména kvůli těmhle rodičům tohle tady řešíme. Protože nejenže nestačí, že musíme přivřít oko nad tím, že naše dítě bude nakonec mobil mít ve velmi útlém věku, aby ho ostatní spolužáci neposunuli za hranici „Nemáš mobil, s tebou se nebavíme“ a nezačali ho ještě šikanovat a ponižovat, což by ovlivnilo celý jeho další život, ale musíme být velmi obezřetné ve výběru vlastního telefonu, protože není dostatečně „in“, „cool“ a kdo ví co ještě.

Jste si jistá, že když koupíte svému dítěti mobilní telefon, budete si stát vždycky pevně za svými zásadami a neobměkčí vás nějaká ta slza nebo prosba? Dokážete to? Já, po zkušenostech z každodenního života, kdy občas z pohodlnosti slevím, si tak jistá nejsem!

Jaký názor máte vy? Stalo se vám, že se mobilní telefon prvňáčkovi vyplatil? Nebo jste se přesvědčila na vlastní kůži o opaku? Pište na info@prozeny.cz a získejte milých 500 korun. Startuje nové Téma týdne: Prvňáčkovi mobil ano, či ne?