Článek
„Byla to láska jako trám,“ vzpomíná tak trochu zasněně, zato beze stopy sentimentu 54letá cukrářka Hanka. „Vzali jsme se, když nám bylo 23, a vydrželo nám to celkem obstojných 27 let. Zlomila se padesátka a manžel začal blbnout. Prostě mi jednoho dne večer přišel oznámit, že se chce rozvést. Obě naše děti už prakticky odrostly, nebydlely doma, takže jsem jeho rozhodnutí musela vzít jako drsný fakt. Pomalu jsem se začala smiřovat se skutečností, že už do smrti budu sama. Jak moc jsem se mýlila – bohužel!
Začaly tahanice o majetek a přišel další šok. Zatímco jiní se hádají o děti a psy, já každý večer bojovala o dům. Postavili jsme ho společně, byl to náš domov několik desítek let. Nemůžete přece všechno jen tak opustit, zamávat šátečkem a sbohem. To nejde. Po záplavě hádek padlo rozhodnutí: jsme od sebe, každý si může dělat, co chce, ale bydlet budeme spolu. Hned poté proběhla dohoda ohledně společných prostor a oddělených místností.
Ale ten ,oddělený‘ život jsem si představovala přece jen trochu jinak. Kdyby k nám tehdy někdo přišel, asi by nepoznal žádný rozdíl – společné vaření, společné praní, návštěvy známých… Jen postel byla jinde. Za chvíli si ovšem usmyslel, že si začne užívat života – když jsem si už skoro začínala myslet, že bude všechno jako dřív. A on si začal domů vodit milenku...
Poslouchat jejich cukrování a potom o mnoho hlasitější noční projevy lásky bylo na mě už moc. Navíc se začal chovat jako zamilovaný pitomec a toužil mi to, jak je šťastný, předhazovat pokaždé, kdy jsme se potkali. Nechápala jsem, že mu to nepřijde nedůstojné nebo alespoň neslušné! Nevydržela jsem to a do tří týdnů se sbalila a utekla. Takže se mu to povedlo – vyštval mě."
Manžel chtěl odejít - kvůli jinému mužiFoto: Thinkstock
Neodejdu, miluju tě
Neobvyklý příběh se stal také mé blízké známé. „Tři roky po svatbě přišla partnerská krize. Říkala jsem si, že to se stává, a dělala jsem všechno pro to, abych někdejší jiskru znovu zažehla,“ líčí svůj příběh architektka Petra. „Nic ale nefungovalo – sexy prádlo, romantické večeře… Nakonec jsem z manžela důvod dostala – zamiloval se. Do chlapa.
Zatmělo se mi před očima a mozek mi to pořád nepobíral. Chtěl se rozvést, chtěl odejít, ale já to nechtěla dovolit. Byla jsem zoufalá a dokázala bych tehdy udělat cokoli, jen abych ho neztratila. Takže jsem přišla s návrhem, že budeme bydlet společně. Já a dva chlapi. Je to ta nejšílenější věc, kterou jsem kdy udělala. Každou noc jsem slzami promočila polštář a popravdě – vydržela jsem to jen dva měsíce. Zhroutila jsem se a několik měsíců brala prášky, jen abych na to zapomněla. Stalo se to před pěti lety, teď jsou z nás už jen přátelé. Mám jiného manžela a s ním i nádhernou dcerku. A oni jsou stále spolu.“
Jak jste rozvod prožívala vy? Dělal vám manžel naschvály? Stalo se něco šíleného? Nebo jste se snažila udělat cokoli, jen aby se manželství nerozpadlo? Oba naše příběhy se obešly prakticky bez přítomnosti dětí, ale jak tomu bylo u vás? Napište nám svůj příběh na info@prozeny.cz a můžete vyhrát 500 korun!
