Článek
Časopis TEST
Jak poznat špatnou myčku?
Podobně jako u jiných spotřebičů těžko. Přesto nejsou zásadní nedostatky u nejhorších myček z oblasti běžnému smrtelníkovi nesrozumitelné hi-tech. Kardinální problém (a zároveň výhoda u těch dobrých) totiž leží v konstrukci košů. To, jak bude nádobí uspořádané, jaké bude mít od sebe rozestupy, rozhoduje i o tom, jak dobře se umyje. Právě špatná konstrukce košů se stala rozhodujícím minusem u dvou ze souboru nejhorších myček v testu – Baumatic a Goddess. Do myčky Baumatic, ačkoliv je určena pro mytí 14 souprav nádobí, se 14 souprav vůbec nevejde. Do myčky Goddess se sice deklarovaných 12 souprav nádobí vejde, avšak talíře se ve spodním koši vzájemně dotýkají, což znemožňuje jejich umytí.
Pevnost a zpracování košů myčky a ostřikovacích ramen jsou jedním z vodítek, podle nichž lze určit nekvalitní myčku již v prodejně. Viklající se ramena nemohou dobře plnit svou funkci. Neméně důležité je i pravidelné čištění ostřikovacích ramen. Mohou se v nich usazovat nečistoty, které zablokují ostřikování a znemožní jejich řádnou funkci. Při čištění nezapomínejte ani na malé otvory na koncích ramen (nejlépe se čistí silnější jehlou).
Některé myčky šetří voduFoto: shutterstock.com
Normální, nebo „eko“ program?
Nevíte, jaký program při mytí použít? Někteří výrobci to vyřešili za vás. Mnoho myček je vybaveno senzory, které podle míry zašpinění vody opláchnuté z nádobí poznají, jak moc je znečištěné, a podle toho navolí teplotu a způsob mytí. Tyto automatické programy, které jsou zpravidla označeny jako auto, senzor wash apod., do značné míry nahrazují standardní nebo „normální“ programy, které se používají pro běžně zašpiněné nádobí.
Protože spotřeba vody a elektrické energie je čím dál tím důležitější nejen ve světle současné ekonomické krize, snaží se výrobci snižovat spotřebu i u myček a také motivovat spotřebitele k používání úsporných programů. Každá myčka je vybavena „eko“ programem (u některých modelů je nazýván „bio“). Kouzlo spočívá zpravidla ve snížení teploty (ohřívání vody je největším žroutem elektrické energie), snížení množství použité vody a v prodloužení délky programu (aby se při nižší teplotě a menším množství vody nádobí umylo).
Svým způsobem dalším „trikem“ je energetické štítkování. Nepanují zde jednotná pravidla. Spotřeba při použití nejpoužívanějšího, tedy normálního programu může být od údajů uvedených na štítku zcela odlišná; u některých modelů může činit až pět litrů vody na jeden mycí cyklus!
Testováno bylo celkem 67 myček. A které dopadly nejhůře? Jako naprosto nedostačující se ukázaly být přístroje TEKA DW6 58 FI a Indesit DI 450. Kompletní výsledky jsou dostupné předplatitelům na www.dtest.cz. Najděte v seznamu tu, kterou si chcete koupit, a zjistěte, jestli opravdu splňuje náročné požadavky na kvalitu.
