Hlavní obsah

Tohle je 7 největších rodičovských hříchů! Týkají se i vás?

Foto: Syda Productions, Shutterstock.com

Nejen vztahy mezi dospělými, ale i vztahy mezi dětmi a rodiči mohou být toxické. A škody, které na potomcích (byť nevědomky) napácháte, mohou být nezvratné. Nechováte se náhodou i vy toxicky? Zjistěte to!

Článek

Existuje jednoduchá definice, co to je toxický rodič: ve jménu lásky dělá věci, které se s láskou neslučují. A taková výchova dítěti škodí. Slovem toxický (jedovatý) je myšleno, že rodič neformuje potomka správně, naopak mu (vědomě či nevědomě) vytváří traumata, která si může nést po zbytek života: mívá komplikované partnerské vztahy i vztahy s vlastními dětmi. Jako by byl člověk takovou výchovou „otráven“.

A pozor, nemusí jít jen o extrémní případy rodičů agresivních či tyranů. Řada lidí vůbec netuší, že dětem ubližuje, naopak mají pocit (a upřímně se o to snaží), že pro ně dělají to nejlepší. Jednoduše řečeno, mnozí toxičtí rodiče nemají ani ponětí, že takoví jsou. Zjistěte, zda to není i váš případ. „Všichni víme, že dětství má obrovský vliv na kvalitu života v dospělosti, proto není vůbec od věci se zamyslet, zda váš přístup k dětem je zdravý,“ radí partnerská a rodinná terapeutka Darlene Lancer v britském magazínu Psychology Today.

A tohle jsou nejčastější znaky, které právě toxičtí rodiče vykazují, jak je popsal magazín Reader’s Digest.

Nekomunikují

Správná komunikace mezi rodičem a dítětem má jednoduchá pravidla. Vzájemně se posloucháte, projevujete zájem o to, co vám druhý říká – třeba i když dítě zrovna zapáleně vypráví o školní soutěži, v níž vyhrálo lízátko. Vám to nemusí připadat nijak důležité, pro vaši ratolest je to ale událost dne, možná i týdne. Nejenže dítě vnímáte, ale také se ho ptáte na detaily – jednoduše projevujete upřímný zájem.

Toxický rodič nic z toho nedělá. Dítě odbude, možná ho pošle psát úkoly, případně nechá jeho slova bez odezvy proudit. Toxický rodič si se svým dítětem jednoduše neumí povídat.

Vidí jen negativa

Toxický rodič často uvízne v negativních myšlenkách – na ratolestech vidí jen to špatné, všímá si každého zlozvyku a nešvaru, dobré věci přehlíží (bere je jako samozřejmost, jíž není třeba věnovat pozornost). A už vůbec se nezajímá, proč dítě daná negativa má. Toxický rodič prostě řekne: „Jeník je k nesnesení, jen se vzteká.“ Správný rodič ale řekne spíš: „Dneska má náš Jeník nějaký vztekací den. Co se mu stalo, že se tak chová? Je unavený? Nebo ho něco nazlobilo?“

Nejsmutnější je, že se navíc většinou nejedná o objektivní negativa. Dítě je zcela normální, jen rodič na něm vidí samé špatnosti.

Foto: VGstockstudio, Shutterstock.com

Toxičtí rodiče chtějí své děti neustále „napravovat“ – a často všemi prostředky

Nezvládají vlastní emoce

Jasně, každému občas ujedou nervy a vybuchne, ale rozhodně by to nemělo být na denním pořádku. A co je zásadní, děti by se neměly stávat terčem vašich osobních frustrací. Každé ráno na svého potomka hystericky řvete, že je pomalý a vy zase přijdete pozdě do práce? To přece není jeho chyba, ale vaše. Vy byste měli plánovat věci s ohledem na osobnostní rysy vašeho dítka. Víte, že mu jde oblékání a zavazování tkaniček pomalu? Tak vstaňte dřív a dopřejte mu tolik času, kolik potřebuje! Je to lepší než startovat každý den s křikem a pláčem.

Kritizují jeho kamarády

Každé dítě si občas přivede domů kamaráda, který se rodičům příliš nezdá. Ale nadávat mu za to a špinit jeho přátele není cesta. „Když kritizujete kamarády svého dítěte, kritizujete tím automaticky i svou ratolest,“ vysvětluje klinická psycholožka Barbara Greenberg.

Toxický rodič potomka jednoduše seřve, kamarády mu zakáže a nikdy nepřemýšlí, proč si zrovna tyhle děti vybral za přátele. Přitom když se zaměříte na to, co vašemu potomkovi na druhých imponuje, dozvíte se toho hodně o něm samém.

Foto: Yiorgos GR, Shutterstock.com

Děti vyrůstající v toxickém prostředí mají mimořádně ztížený start do života

Nálepkují

Toxický rodič hledí na dítě v obecném měřítku a dává mu nejrůznější nálepky. Jsi líný, problematický, drzý, nešikovný a podobně. I jednotlivá chyba či omyl (když se dítě zrovna dneska vykašlalo na domácí úkoly) ho vede k obecnému závěru typu „jsi lenoch a flákač“.

Jenže těmito nálepkami potomka v podstatě zamykáte v negativní identitě. Prostě mu vtloukáte, že je líný – a on to vezme jako fakt. A stane se líným, protože je demotivován k jakékoli pozitivní změně. Vy ho zaškatulkujete, máte ho za lenocha a on nevidí šanci, jak váš názor změnit. A stejně nebezpečné jsou i věty, které začínají obecnými spojeními „ty vždycky“ či „ty nikdy“.

Srovnávají

To je nejčastější zlozvyk toxických rodičů. Místo aby viděli a oslavovali každou individualitu svého dítěte, porovnávají ho se spolužáky, příbuznými či známými. Potlačují jeho osobitost a tlačí ho k tomu, aby nebyly samy sebou, ale někým jiným.

Brání jim v rozletu

Každý rodič ví, že je těžké sledovat dítě, jak roste, vyvíjí se a je čím dál nezávislejší. Začne to prvními krůčky, první školou v přírodě a skončí tím, že odejde z domu a založí vlastní rodinu. Jenže tak to má být. A uměle bránit potomkům v rozletu a samostatnosti (byť ve jménu jeho bezpečí větami typu „tam nelez“, „to nesmíš“ či „to ještě neumíš“) je toxické.

Tak jak jste dopadli?

ynezorPumanzeSaNyknalC