Hlavní obsah

Veronika Žilková: Tohle je má dieta

Foto: Mona Martinů

Vadí, nebo nevadí?

Závidím všem ženám, kterým nevadí, či je spíš nerozhodí těsně dopnuté kalhoty či velká konfekční velikost. Já jsem bohužel typ, který celoživotně bojuje s váhou. Myslíte si: Kecá... je štíhlá. To ano, ale za jakou cenu?

Článek

Když mi bylo 15, vážila jsem 65 kg při výšce 160 cm. Holka do kroje, prsa, zadek, naducané tváře. Po prvním porodu v 25 letech jsem zhubla a při téměř žádné mateřské dovolené, nedostatku peněz a pracovním tempu se mi podařilo znovu nenabrat. Programově si dalších 25 let zmenšuju žaludek.

Když dnes děti prostírají, je normální otázka: „A co máma? Dnes jí, nebo nejí?" Prostě se mi přestalo automaticky prostírat. Abych vypadala, jak vypadám, musím sníst za celý den půl rohlíku, dvě rajčata, pár zbytků z talíře dětí, polévku a málo spát.

Pokud mám za sebou víkend odpočinkový (to znamená, že si dám půl porce oběda i večeře a třeba celý rohlík ke snídani i s máslem, moučník ke kávě a normálně spím), tak v neděli večer nedopnu kalhoty.

V pondělí je ouvej, ale do úterka se žaludek zase scvrkne a hlad přejde.

Že se na to nevykašlu? No zaprvé: Kila navíc, když běháte v divadle při představení na jevišti, fakt vidí každý a z první řady si na špek můžou i sáhnout. Zadruhé mám ráda ten příjemný pocit, když vás oblečení nedusí, a za třetí mám hrůzu z nevěr.

Když mi bylo 30 let, tak mi manžel začal nosit čokolády. Když přinesl třetí, zeptala jsem se, proč? Řekl: „Abys ztloustla a já měl důvod tě opustit.“ Říkal to sice jako vtip, ale do týdne jsem ho načapala s jinou. Od té doby mám podvědomě pocit, že „tlustejm se zahýbá líp“ a proč to těm „hajzlům“ zjednodušovat?

Milé dámy, přestaňte se cpát. To je jediná dieta, při které ještě ušetříte peníze.

Nekupujte si žádné časopisy o dietách, žádné léky, žádné zázračné přípravky... To nejdůležitější je: NEKUPUJTE SI JÍDLO. Co nekoupíte, to v lednici nenajdete a nesníte.

Luxusní kabelka sladěná z lodičkami, značkové šaty, drahý účes od kadeřníka… To vše je fajn, ale nevyrovná se to krásnému pocitu, když na vás lehce plandají kalhoty.

Při mnou doporučované dietě můžete jíst úplně vše. Já mám nejraději chleba se škvarky, chleba se studeným vepřovým bůčkem, uzené s kaší a smaženou cibulkou, řízek se salátem, majonézu s čímkoli, opečenou slaninu, buchtičky se šodó, vdolky se smetanou, palačinky s marmeládou, vanilkovou zmrzlinu, rakvičky se šlehačkou, větrníky, nutelu jen tak po lžičkách…

To vše můžete jíst, ale vědomě a jen trochu. „Trochu“, to je půlka toho, co si myslíte, že je „jen trochu“ a z toho ještě půlka. No a pak... Vynechat oběd nebo večeři. Prostě: Myslím si, že se může jíst úplně vše, ale málo.

Jsme jeden z nejobéznějších národů na světě. Jídlo se stalo naší rozkoší. O víkendech dvojice brouzdají po supermarketech a vybírají hory paštiček, sušenčiček… Brouzdejte lesem a naučte svůj žaludek poslušnosti. Nebudete přece jíst tolik, co chce on! Ať se smrskne a dá pokoj!

ynezorPumanzeSaNyknalC