Co dávat „baštit" mimčům

Dříve, než jsem se pustila do napsání tohoto článku, jsem přečetla stohy knih o výživě těch nejmenších. A zjistila jsem, že ani odborníci nemají ve spoustě věcí jasno. Nejvíce mě zaujaly názory RNDr. Petra Fořta CSc. I když pravda, mnohdy hodně odvážné, ale chceme přece pro svoje děti to nejlepší. Nebo ne?

Už můj výživový poradce Ing. Petr Havlíček mi říkal, že na stravě dětí do tří let opravdu hodně záleží. A Petr Fořt toto tvrzení doplnil ještě o fakt, že to, jaké jídlo dáváme dětem v těchto prvních letech, rozhoduje o jejich budoucím zdravotním stavu. Metabolické poruchy, cukrovka II. typu, akné nebo alergie - nejen o těchto problémech v budoucnu rozhoduje výživa, kterou svému potomkovi nabídnete teď, v ranném věku.

„Do jídelníčku dítěte je možné jej zařadit už od 6. měsíce věku," slyší většina maminek v ordinacích dětských lékařů. Jak je ale možné, že lékaři doporučují zařazovat lepek takhle brzy? Vždyť i nejnovější výzkumy hovoří o tom, že by jej děti měly dostat nejdříve po ukončeném 8. měsíci. My jsme začali lepek zařazovat až o dva měsíce později. Ale podle některých odborníků je to i tak brzy. Děti by jej prý měly dostat nejdříve mezi 12. a 18. měsícem. A důvod? Předčasné zavádění lepku do stravy může v pozdějším věku vést k rozvoji nejen zažívacích poruch, citlivosti na potraviny, ale dokonce i k rozvoji celiakie. „Nám dělali testy, takže mám jistotu, že naše dítě není celiak," říkala mi nedávno kamarádka. Jenže právě zde je ta zrada. Potraviny nemusí ublížit hned. Ale hlodají a hlodají... Výjimkou pak nejsou třicetiletí, kterým se najednou začne z jídla dělat špatně a lékaři jim diagnostikují celiakii.

„Synovi sladím všechny čajíky, bez cukru mi nic nevypije," popisovala mi nešťastně další kamarádka. Ovšem i to je chyba. Dítě si na sladkou chuť snadno zvyká. A pak dochází nejen k tomu, že nechce jíst nic jiného, ale také roste, sílí a krásnou rovnou cestou si to míří k obezitě. Jenže už naše babičky byly zvyklé nám „cpát" cukr všude možně. Nedávno mě zarazila moje babička, která se mě ptala, proč dcerce tu polévku neosladím nebo pořádně neosolím. Prý jí to takhle ani nemůže chutnat. A nepřesvědčilo ji ani mlaskající a olizující se dítě. Pokud máte už opravdu silný pocit, že osladit musíte, použijte buď laktózu, později i glukózu nebo fruktózu (s ní ale opatrně). Řepný cukr vynechejte až do 3. let věku!

Téměř každý lékař vám řekne, že pro miminko jsou banány ideální. Ale už se nezmíní o tom, že je třeba, abyste je dítěti dávali osmahnuté na másle. Jinak jsou totiž těžko stravitelné a způsobují zácpu. Opatrní byste měli být i při podávání jahod, malin, ostružin nebo meruněk. Mohou totiž spustit lavinu alergických reakcí. Ovoce proto zařazujte do jídelníčku postupně. Nejvhodnější pro malé děti je avokádo a jablko bez slupky. V sezoně můžete vyzkoušet i hrušky. Rizikové ovoce, kde hrozí alergie, zařazujte raději později, nejdříve po ukončeném 11. měsíci. A opět postupně, abyste viděli, jak dítě na nový druh reaguje.

K potravinám, které by děti minimálně do roku a půl až dvou let určitě neměly ochutnat, patří ryby, ořechy a opatrní byste měli být i se sójou. Ač se prodávají sójové formule pro miminka, je to luštěnina, která je pro kojence a batolata naprosto nevhodná. Dle některých odborníků dokonce nebezpečná a prodej těchto výrobků je prý nezodpovědnost! Pokud se rozhodnete později zařazovat dětem do stravy sóju a sójové produkty, pak počítejte s tím, že jim významně urychlíte pubertu.

Co tedy můžete dětem dávat? Jestli chcete mít potomka zdravého, co nejdéle kojte a poté zařazujte všechny potraviny velmi opatrně. A vybírejte především ty v bio kvalitě. Začněte zeleninou, nerizikovým ovocem a s masem počkejte nejdříve po ukončeném 6. měsíci, ideálně pak až po roce života.