Vztah: Je víc láska, nebo rozum?

Partnerské vztahy je možné rozdělit na dva druhy – na ty z lásky a na partnerství z rozumu. První zmiňovaný druh je v naší společnosti výrazně častější, a to zejména u mladší generace. „Většinou je tomu tak, že každá první láska je na bázi zamilovanosti a citu. Nejde o rozumové rozhodnutí. Dotyčná osoba se vám prostě líbí, je vám sympatická a cítíte se s ní dobře. To je klasická zamilovanost. Většina z nás takové vztahy prožívá celý život a každý vztah stojí pak na podobném principu,“ definuje vztahy z lásky psycholožka Jarmila Vaňková ze soukromé kliniky v Ostravě.

Vztahy založené hodně na chemii jsou obecně považovány za méně stabilní. Sice jsou jejich začátky pro obě strany příjemnější a intenzivnější, ale o to horší může být po prvních měsících procitnutí zpět do reality. Pocit zamilovanosti opadne a vy si na tom druhém začnete všímat i chyb, jisté vlastnosti vám začnou vadit. Pokud toto období překonáte, má vztah šanci na další přežití.

Některé vztahy však s odchodem první zamilovanosti končí. „Pokud se vztah, který dříve stál především na lásce a zamilovaném pobláznění mysli, dostane do první krize a vy procitnete zpátky do reality, může dojít k rozchodu. Pokud vás ale pojí ještě něco jiného, například jste si společně třeba pronajali byt, koupili auto, nebo dokonce počali dítě, stojíte před rozhodnutím, zda vztah ukončíte anebo s partnerem budete dále, ačkoli vás už nepřitahuje a necítíte k němu žádný velký pocit lásky. Pokud v partnerství zůstanete, stává se z vašeho vztahu z lásky vztah z rozumu,“ vysvětluje Jarmila Vaňková. A dodává, že takováto změna není nijak ojedinělá.

Poněkud méně častý je ale ve společnosti jev, kdy vztah hned od samého začátku vzniká pouze na rozumové bázi. A vy si tak obdobím zamilovanosti vlastně vůbec neprojdete. Za takovými partnerstvími stojí racionální důvody jako například finanční zajištění, možnost získat výhodněji hypotéku či třeba i touha nebýt sám.

„Znám případ manželského páru, který se tímto způsobem dal dohromady, a žijí spolu již přes deset let. Mladá maminka zůstala po smrti svého prvního manžela sama se dvěma dětmi v malém bytě, za který sotva platila nájem. O dvě patra níže ve stejném domě bydlel majitel domu, který měl byt zhruba dvakrát tak velký a sám pro sebe. Byl to vysokoškolsky vzdělaný čtyřicátník, kterému se ale nikdy nepodařilo najít vhodnou partnerku. Po rodině přitom toužil. Tito dva lidé byli dlouhá léta přáteli, nakonec se vzali. Oba o sňatku hovoří jako o sňatku z rozumu, netají se tím. A jsou spokojeni,“ vypráví příběh ze života psycholožka Vaňková.

Ačkoli partnerství postavených na bázi rozumové je v naší společnosti podstatně méně, jsou většinou stabilnější a déle vydrží. Na druhou stranu po celou dobu jejich trvání hrozí riziko, že se jeden nebo druhý z páru opravdově zamiluje do někoho třetího. A pak je samozřejmě velká pravděpodobnost, že stávající vztah skončí.

Páry, které budují společný život na základě racionálního sblížení, jsou navíc většinou mnohem přístupnější ke společným investicím a podnikání. Navzájem se potřebují mnohdy více jako obchodní partneři než jako partneři v běžném vztahu. A případný rozchod mívá pak špatné následky i v profesním životě. „Velmi podstatné je pochopitelně i to riziko, že jeden z páru narazí na lepšího partnera, který dokáže nabídnout více. Pak opět hrozí, že vás dotyčný opustí kvůli jiné ženě, která mu nabídne například lepší zázemí, bude lépe zajištěna anebo mu zkrátka splní něco dalšího, o čem on dlouho snil,“ říká Vaňková.

O rizicích vztahů z lásky jsme se již zmiňovali v úvodu. Pokud se ale takový vztah nerozpadne po vyprchání pocitů zamilovanosti anebo nepřejde do stadia soužití spíše z rozumu, hrozí i zde několik možností, které vám partnerství mohou pokazit. Například nevěra či hádky o tom, jak bude vypadat společná budoucnost.

Jedním z největších rizik je právě to, že každý z páru si budoucnost představuje jinak a má třeba i jinak postavený žebříček hodnot. „Mezi nejčastější spory patří touha ženy po dítěti, zatímco muž se na to ještě necítí. Často se řeší, ve kterém městě budou partneři společně žít, jaký byt si zařídí a jakým stylem. V posledních letech naopak přibývá osob, které chtějí část svého života cestovat po světě. A pokud si k sobě nenajdou partnera, který danou zálibu sdílí, vztah většinou dříve nebo později skončí,“ míní Vaňková.

Na otázku, jaký vztah je lepší, neexistuje jednoznačná odpověď. Vztahy z rozumu jsou sice stabilnější, ale člověku chybí pocit zamilovanosti, po kterém každý v hloubi duše touží. U vztahu z rozumu se zase může stát, že pro vás bude dotyčný důležitější spíše z existenčních než osobních důvodů. Někteří lidé, zejména ženy, v takovém vztahu strádají a upadají do pocitů osamění a depresí.

Vztahy z lásky jsou v průměru méně stabilní a trvají kratší dobu. Ale jejich prožitky jsou mnohem intenzivnější: Zejména ženy potřebují pocit, že je partner dokáže povzbudit a podržet psychicky v těžkých chvílích. A takový pocit jim dodá právě vztah s osobou, kterou skutečně od srdce milují.