Článek
Jak už to bývá, přišla láska s velkým L. Vždy jsem v koutku duše doufala, že jednou zažiji vášnivý románek se žhavým cizincem, a to se mi také splnilo. Z románku na studijní stáži se stal vztah, který trvá už přes rok a čtvrt. Ovšem je to vztah na dálku, to znamená, že se vidíme sporadicky. Toužíme po sobě a milování po telefonu je to největší vzrušení, které si v době odloučení můžeme dopřát.
Vztah na dálku má mnoho negativ. Navyknete si být sama, a když už se s milým na ten vytoužený třeba týden setkáte, trvá vám zhruba stejně tak dlouho, než si na jeho přítomnost ve své posteli zvyknete. A to už vás zase dálka oddělí a vy chodíte jako tělo bez duše. Je to opravdu nápor i na psychiku. Můžete milého podezírat z nevěry či se ve slabé chvilce zamýšlíte, zda má takový vztah smysl. Moc vám chybí, hlavně o svátcích nebo narozeninách. Chcete je prožívat s ním a pro tu zatracenou dálku nemůžete.
Já třeba vím, že moje odloučení je dočasné. Až milému skončí povinnosti, chceme spolu žít. Už nám zbývá jen několik týdnů a já vím, že moje čekání mělo smysl. Vztah na dálku u nás byl vynucený, ale přežili jsme ho jako zkoušku. Říkám: vztah na dálku - proč ne - ale vidím to jako provizorní řešení. Je většinou vynucený okolnostmi a neměl by trvat dlouho.
A co si myslíte vy? Zažila jste delší odloučení od partnera? Jaké to pro vás bylo? Je pravda, že vztah na dálku je zkouškou obou partnerů? Nebo spíš jen hřebíčkem do rakve? Napište nám svůj příběh na info@prozeny.cz a můžete vyhrát 500 korun!
