První úmrtí na záškrt po 55 letech. Není to banalita, tato nemoc umí udusit miminko i dospělého

„Pacient netrpěl žádným jiným závažným onemocněním, jednalo se o sportovce a aktivně žijícího seniora. Záškrt byl tedy pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ uvedla zástupkyně vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová. Po 55 letech jde o první úmrtí na tuto závažnou nemoc. Sice se jedná o raritní případ, to ale nemění nic na tom, že když už se objeví, je třeba situaci nepodcenit.

Nemoc způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae, která se přenáší kapénkovou infekcí a napadá zejména horní cesty dýchací. Projevuje se jako velmi těžká angína. Bakterie se nejčastěji usadí na mandlích a v hltanu a začnou produkovat toxin, který je zodpovědný za silnou bolest v krku, horečku, dýchací potíže a zvětšení mandlí. Výrazně se zvětší i uzliny pod čelistí. Na mandlích se objevují silné povlaky (= pablány), které se šíří i do okolí, stav nemocného se bez léčby zhoršuje, mívá horečku kolem 40 °C, špatně se mu dýchá, a to jen s otevřenými ústy, nemůže polykat.

Záškrt propukne nejčastěji do dvou až pěti dní od nakažení. Nemocný je infekční obvykle od konce inkubační doby po celou dobu nemoci, většinou 14 dnů a někdy i déle. Je-li léčen antibiotiky, doba nakažlivosti pro okolí se snižuje.

Lékař nemoc pozná podle stavu mandlí. Důležitý je výtěr, aby se nákaza potvrdila, přítomnost toxinů v oběhu zjistí odběr krve. Záškrt se léčí antibiotiky a proti toxinu kolujícímu v krvi se používala speciální antitoxická látka – antidifterické sérum. Čím dříve se léčba podá, tím více se sníží riziko úmrtí čí následných vážných komplikací. Problém ovšem je, že dnes už je antidifterické sérum u nás v podstatě nedostupné, protože se přestalo vyrábět a záškrt je v našich podmínkách velice vzácný. Užívá se proto kombinace antibiotik a podpůrná léčba. Pacient musí být v nemocnici.

Jak moc je záškrt zlý a rychlé podání léčby důležité, o tom svědčí největší závod psích spřežení Iditarod. Vznikl jako upomínka na psí i lidské hrdiny, kteří dokázali v roce 1925 během sněhové bouře dopravit sérum do aljašského Nome, kde vypukla epidemie difterie a město bylo kvůli špatnému počasí odříznuto od světa.

Záškrt není banalita a patřil dříve mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí do 15 let. Bakterie záškrtu produkuje nebezpečný difterický toxin, a jestliže se záškrtová angína včas neléčí vhodnými antibiotiky, napadá srdce, ledviny a nervy, což se projeví (někdy až po několika týdnech) různými typy poškození důležitých orgánů (například selháváním či myokarditidou) a také záškrtovými obrnami. Tyto komplikace mohou být i smrtelné. Velice časté také bylo, že se vlivem zduření sliznic v dýchacích cestách nemocný udusil.

Na záškrt umřel malý bratříček herce Petra Štěpánka (72).

Povinné očkování začalo v roce 1946, poté nemocnost prudce klesla. V současné době se očkování provádí od 9. týdne věku dítěte, následuje přeočkování za dva měsíce, v 11. až 13. měsíci života, následně pak v 5. až 6. roce a 10. až 11. roce věku dítěte. Pak se očkování doporučuje každých 10 let.

Hexavakcína: Kdy se očkuje a proti jakým nemocem chrání

Stejně tak je vhodné přeočkování před cestami mimo Evropu a Severní Ameriku, zvlášť pokud se hodláte pohybovat i jinde než jen po větších hotelích, slavných památkách a ve velkoměstech. Nebezpečí číhá i v bývalých státech Sovětského svazu.

Záškrt je u nás opravdu vzácný, zato černého kašle přibývá.

Článek byl doplněn o aktuální informace.