Záškrt nebyl nikdy banalita. Umí udusit miminko i dospělého

V současnosti se záškrt vyskytne zcela výjimečně, jako třeba nyní na Vysočině, kdy byl vzorek objeven podle Státního zdravotnického úřadu už na konci dubna. Je to poprvé od roku 1995. Není třeba se ale bát, jde o raritní případ. To ale nemění nic na tom, že když už se objeví, je třeba situaci nepodcenit.

Víte, že na záškrt umírala až polovina nemocných dětí?

Nemoc způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae, která se přenáší kapénkovou infekcí a napadá zejména horní cesty dýchací. Projevuje se jako velmi těžká angína. Bakterie se nejčastěji usadí na mandlích a v hltanu a začnou produkovat toxin, který je zodpovědný za silnou bolest v krku, horečku, dýchací potíže a zvětšení mandlí. Výrazně se zvětší i uzliny pod čelistí. Na mandlích se objevují silné povlaky (= pablány), které se šíří i do okolí, stav nemocného se bez léčby zhoršuje, mívá horečku kolem 40 °C, špatně se mu dýchá, a to jen s otevřenými ústy, nemůže polykat.

Záškrt propukne nejčastěji do dvou až pěti dní od nakažení. Nemocný je infekční obvykle od konce inkubační doby po celou dobu nemoci, většinou 14 dnů a někdy i déle. Je-li léčen antibiotiky, doba nakažlivosti pro okolí se snižuje.

Lékař nemoc pozná podle stavu mandlí. Důležitý je výtěr, aby se nákaza potvrdila, přítomnost toxinů v oběhu zjistí odběr krve. Záškrt se léčí antibiotiky a proti toxinu kolujícímu v krvi se používala speciální antitoxická látka – antidifterické sérum. Čím dříve se léčba podá, tím více se sníží riziko úmrtí čí následných vážných komplikací. Problém ovšem je, že dnes už je antidifterické sérum u nás v podstatě nedostupné, protože se přestalo vyrábět a záškrt je v našich podmínkách velice vzácný. Užívá se proto kombinace antibiotik a podpůrná léčba. Pacient musí být v nemocnici.

Jak moc je záškrt zlý a rychlé podání léčby důležité, o tom svědčí největší závod psích spřežení Iditarod. Vznikl jako upomínka na psí i lidské hrdiny, kteří dokázali v roce 1925 během sněhové bouře dopravit sérum do aljašského Nome, kde vypukla epidemie difterie a město bylo kvůli špatnému počasí odříznuto od světa.

Záškrt není banalita a patřil dříve mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí do 15 let. Bakterie záškrtu produkuje nebezpečný difterický toxin, a jestliže se záškrtová angína včas neléčí vhodnými antibiotiky, napadá srdce, ledviny a nervy, což se projeví (někdy až po několika týdnech) různými typy poškození důležitých orgánů (například selháváním či myokarditidou) a také záškrtovými obrnami. Tyto komplikace mohou být i smrtelné. Velice časté také bylo, že se vlivem zduření sliznic v dýchacích cestách nemocný udusil.

Na záškrt umřel malý bratříček herce Petra Štěpánka (72).

Povinné očkování začalo v roce 1946, poté nemocnost prudce klesla. V současné době se očkování provádí od 9. týdne věku dítěte, následuje přeočkování za dva měsíce, v 11. až 13. měsíci života, následně pak v 5. až 6. roce a 10. až 11. roce věku dítěte. Pak se očkování doporučuje každých 10 let.

Hexavakcína: Kdy se očkuje a proti jakým nemocem chrání

Stejně tak je vhodné přeočkování před cestami mimo Evropu a Severní Ameriku, zvlášť pokud se hodláte pohybovat i jinde než jen po větších hotelích, slavných památkách a ve velkoměstech. Nebezpečí číhá i v bývalých státech Sovětského svazu.

Záškrt je u nás opravdu vzácný, zato černého kašle přibývá. Jak se projevuje?