Článek
Brali jsme se z opravdové lásky, i když on byl v té době, a stále je, opravdu velmi dobře prosperující pan podnikatel a já pouhá kancelářská myška. Vše začalo tím, jak už to tak bývá: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Vodil mne na různé podnikatelské akce spojené s vynikajícími kulinářskými třešničkami včetně výborných a drahých moků, permanentně jsme obléhali ty nejlepší značkové prodejny oděvů, obuvi a jiných nej doplňků, navštěvovali kulturní akce, trávili dovolené v zahraničí ap.
Navštěvovaly nás davy rádoby přátel a on se před nimi natřásal a vytahoval láhve těch nejdražších koňaků, whisek, sektů, pořádal party, a to prakticky každý víkend. A hle, co se nestalo, z velkého granda a supermana se ze dne na den stal doslova a do písmene Moliérův hlavní hrdina lakomec. V marketu se skoro vždy pohádáme, když musím poslouchat: „K čemu potřebuješ aviváž, moje matka ji nikdy nepoužívala a jaké jsme měli pěkné prádlo, k čemu ten drahý prací prášek, moje matka používala jelena, co děláš s tou pastou, ty ji snad jíš, to není možné, toaletní papír, kde zase je, dřív se používaly noviny, hele, mají tady slevu na maso, běž si stoupnout do fronty, já se zatím mrknu na další akce, kdybychom hospodařili po tvém, tak bychom nic neušetřili, myslíš si snad, že jsem Onassis?!“
Návštěvy chodit přestaly, oděvy, obuv, kadeřníka, kosmetiku a další věci si již nakupuji sama, na večeře již také nechodíme, prý nebude podporovat žádné zloděje, místo vína pijeme vodu nebo šťávu, zahraniční dovolené jsme vyměnili za tuzemské, a když náhodou jedeme k moři, tak samozřejmě last minute, velká sleva. A o nějaké myčce na nádobí se mi může jen zdát. Co dodat? Snad jen, že mě má i přes to všechno opravdu rád, že se na něj mohu ve všem spolehnout, je nadmíru pracovitý, optimistický extrovert a po těch letech spolu si stále máme co říci, a to je myslím nejdůležitější.
Máte to doma podobné nebo ještě horší? Jak se žije se spořivým chlapem? Své příběhy nám pište na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.
