Hlavní obsah

Za půl roku 25 kilo dole? Milada to zvládla!

Foto: Jakub Jurdič

Aby zvýšila svoji motivaci, kupuje si Milada menší oblečení. Už teď ale v obchodech sahá po kouscích o tři velikosti menších než před půl rokem

„Ještě zdaleka nejsem na konci,“ říká energická tmavovláska. Je o pětadvacet kilo lehčí, ale ještě nejméně jednou tolik má před sebou. Přesto z ní vyzařuje optimismus. Dokáže to, už ví, jak!

Článek

„Pořád ještě jsem žena-obryně,“ směje se osmatřicetiletá manažerka Milada. První pětadvacítka, kterou shodila za půl roku, je na ní ale pořádně znát. Změny si všiml dokonce i dospívající syn, když přijel domů z internátu: „Mami, nejsi nějaká hubená?“

Asi se to srazilo!

K obřímu tělu se Milada dopracovala pozvolna a nenápadně. Po porodu jí zůstalo třicet kilo navíc; k tomu se přidalo sedavé a zároveň náročné zaměstnání, při kterém si na jídlo celý den ani nevzpomněla. „Doháněla jsem to večer, kdy jsem byla schopná sníst naprosto cokoli, co bylo v lednici. Váhu jsem neřešila. No bóže, tak mi to není, asi se to srazilo, řekla jsem si, když něco nešlo zapnout,“ vypravuje Milada.

Foto: Archiv čtenářky

Zadýchávání do schodů a zvýšený krevní tlak. To je jen část problémů, kterým Milada čelila, než se pustila do snižování váhy

Co pro mě znamená jídlo?

Pak ale na váhu přece jen jednou stoupla a nemohla uvěřit. Tohle přece nemůžu být já! A protože měla před sebou opravdu velký úkol, vyhledala odbornou pomoc. Přihlásila se na kurzy STOBu a začala se učit, jak zvládat určité situace a jak zacházet sama se sebou.

Říká o tom: „Hodně mi pomohla lektorka Jana Divoká. Díky ní jsem si uvědomila, že si jídlem nahrazuji věci, které mi v životě chybí. Naučila jsem se s tím pracovat a oddělovat jídlo od toho ostatního. Jídlo je prostě jen zdroj energie, nic víc, i když z něj mám samozřejmě potěšení. A jakmile jsem si tohle ujasnila, najednou se mi v životě začaly samy řešit i další problémy.“

Foto: Jakub Jurdič

„Když jsem byla mladší, ráda jsem tancovala. A opravdu se těším, že se k tomu zase vrátím!" svěřila se Milada. Zatím pěstuje aspoň pěší turistiku

Hladovění? Neznám!

Shodit takovou zátěž je běh na dlouhou trať. Milada proto zvolila metodu rámcového jídelníčku, kterou je schopná dodržovat trvale, aniž by se trápila. Ví, do jakého množství energie se má za den vejít, a podle toho si sestavuje menu – z potravin, které má ráda. Důležité je plánování: celodenní stravu si připravuje o den dřív a krabičky s sebou nosí i do práce. Nic si nezakazuje, nakupuje s vědomím, že si může dát cokoli, na co bude mít chuť. Jen s tím musí v denní sestavě počítat.

„Říká se tomu plánované vybočení. Klidně sním i kousek čokolády, když po ní zatoužím, a vyrovnám to třeba tím, že si večer nedám přílohu,“ vysvětluje svoji strategii čtenářka. A doplňuje: „Hlady určitě netrpím. Mám pocit, že sním víc než dřív, rozdíl je ale ve skladbě. Největší díl každého jídla tvoří zelenina, většinou syrová. Potom bílkoviny a nejméně je sacharidů. Zeleninu vůbec nevážím, vezmu si jí, kolik chci. Je to skvělý pocit, když máte něco, v čem se vůbec nemusíte omezovat!“

Foto: Jakub Jurdič

Ve své práci Milada řídí tým lidí. Teď dokázala, že dokáže uřídit i sama sebe

Dělejte to kvůli sobě!

Jak je možné, že někdo zkouší zhubnout marně, a jiný uspěje? „Všechno je to v hlavě,“ ujišťuje Milada. „Je úplně jedno, jestli potřebujete zhubnout pět kilo nebo padesát. Bojovat se dá s jakoukoli váhou, jen musíte najít dost motivace. A dělejte to pro sebe, ne kvůli práci nebo chlapovi. Ta hodnota, kvůli které má smysl tohle podstupovat, jste vy,“ vzkazuje na závěr čtenářka.

Za půl roku se Milada přijde pochlubit, jak pokročila. Bude mít na kontě další pětadvacítku? Držíme jí palce!

ynezorPumanzeSaNyknalC