Záclony: Jen ať pěkně visí!

Zvyk je železná košile. To samé se dá říci o klasických garnýžích. Desítky let visely v oknech domovů našich babiček i rodičů a nezřídka se s nimi setkáme i dnes. Vyrábí se ze dřeva, kovu, i jiných materálů. Stejně jako kdysi je zdobí koncovky. Dnes však více než kdy jindy klademe důraz při jejich výběru na originální vzhled a účel.

Seženeme je v jednoduché nebo zdvojené verzi s kolejničkou nebo bez. Co se týče dřeva - největší zájem je o přírodní barvy. Ty křiklavější dokreslí dětské pokojíčky. Kovu vévodí nerezová nebo niklová úprava. Co nás asi bude nejvíce zajímat, jsou koncovky. Z obyčejné tyče zakončené elegantní špičkou, famózní koulí nebo propracovanou kovovou květinou můžeme udělat opravdový skvost.

V současné době jsou velmi moderní kovová lanka nebo speciální lišty pro japonské stěny. Výhody moderních technologií jsou jasné: Dají se lehce namontovat pomocí konzolí na stěnu nebo na strop. Můžeme je sestavit do různých řad nebo ohnout podle potřeby. Když se rozhodneme vymalovat, jednoduše je odendáme a znovu nainstalujeme. Ani s délkou si nemusíme dělat starost. Dají se velmi snadno prodloužit stejně jako zkrátit. Podobně si můžeme vybrat i z různých druhů ovládání - často je to tyčka, provázek nebo dokonce motorové. S tím se setkáme v moderních interiérech, kancelářích apod. Ještě luxusnější je pak dálkové ovládání pomocí naprogramování času, kdy se má zatáhnout nebo roztáhnout.

Potýkáme se s problematickými prostory, kam se zkrátka tyč ani garnýž, ani lanko upevnit nedá? I pro tyhle případy existuje řešení! Zkusme vodící lištu - montuje se přímo do stropu! A vyřeší i zapeklitou situaci se stropními sádrokartonovými deskami. Říká se jí technická garnýž. Úzká lišta je určená pro kolečkové nebo kluzákové jezdce. Manipulace se záclonou je jednoduchá. A zapomeňme na zasekávající se kolečka nebo zoufalé škubání. Háčky se našívají přímo na záclonu a perou se spolu s ní v pračce. Výška lišty je necelý centimetr, takže si jí na stropě sotva všimneme. V konečném výsledku to vypadá, jako by záclona visela přímo ze stropu.

A je libo ještě závěsy? Žádný problém! Jen lišty potřebujeme dvě. Mezi nimi je důležité nechat cca 6centimetrovou mezeru. Pro závěsy volme raději pevnější typ lišty a kolečkové jezdce. Dá se využít i tehdy, když chceme umístit záclony do rohů, nebo přes zaoblené stěny apod. Je totiž ho ohnout horizontálně i vertikálně. A když zkusíme kopírovat záclonami tvar okna - vypadá to opravdu úžasně!

V interiérech se často objevují i další dekorace vyrobené ze zbytků závěsů. Připevníme-li je zespodu na garnýž, nebo ze přední strany, docílíme originálního vzhledu. Jak? Suchým zipem, který upevníme na spodek garnýže. Druhou část našijeme na závěs. Existují i speciální lišty, na kterých je již suchý zip zalisovaný. Je to déletrvající varianta, než lepení zipu na garnýž. Žádné lepidlo přece nevydrží věčně.

Zapomenout bysme neměly ani na samotnou instalaci. Už v obchodě bychom měly vědět, s jakou zdí máme doma čest. Součástí garnýží bývají sice hmoždinky a šrouby, ale pouze „univerzální" - nechceme přece mít ze stěny památník připomínající střelbu z kalašnikova. I když se dají nezdařené pokusy zamaskovat sádrou, z vlastní zkušenosti vím, že do toho se zrovna nikomu moc nechce.

Pro každý typ zdi existuje speciální hmoždinka, dokonce i pro sádrokarton, a postup, jak se díry vrtají. Nechte si poradit ve specializované prodejně nebo od souseda, který má už zkušenosti. A pozor na průměr tyče. Příliš robustní může vydržet dlouho a hodně, ale s elegancí nemívá nic společného. Překvapit nás může i cena. Všechny dílky se totiž platí zvlášť, takže z původních pár stokorun se s přehledem vyšplháme až k tisícovým částkám. Nicméně k nákupu přibalte i schůdky nebo si je půjčte. Balancování na vachrlaté pyramidě ze starého nábytku přináší jen další úlovky do sbírky nepovedených děr!

Tak ať pěkně visí!