Fermentované potraviny jako zimní štít: Proč kimči, kefír i kysané zelí posílí imunitu i trávení?

Chlad, méně pohybu, hutnější jídla a minimum slunečního svitu – zimní měsíce jsou pro organismus náročné a obranyschopnost i trávení často jedou „na doraz“. Právě teď se proto vyplatí podpořit tělo potravinami, které pracují přímo tam, kde imunita vzniká – ve střevech. Fermentované, jinak také kvašené, produkty jsou plné probiotik, enzymů a přírodních antioxidantů a podle odborníků mohou zásadně pomoci, když tělo bojuje se zátěží, stresem nebo virózami.

Fermentované potraviny provázejí lidstvo tisíce let a dodnes představují jeden z nejúčinnějších způsobů, jak ulevit trávení a posílit mikrobiom. Během něj mění bakterie mléčného kvašení přirozené cukry na kyselinu mléčnou – ta funguje jako přírodní konzervant a zároveň podporuje lepší stravitelnost. „Fermentované potraviny přirozeně podporují střevní mikrobiom a díky enzymům pomáhají tělu zvládnout i větší porci tuků, cukrů i bílkovin,“ vysvětluje Kamila Lhotáková, spoluzakladatelka společnosti Beavia.

Společným jmenovatelem těchto potravin mají jsou probiotické kultury, které pomáhají udržovat rovnováhu střevní mikroflóry, která je zásadním pilířem imunity.

Kromě kysaného zelí nebo kimči můžete sáhnout také po kefíru, jogurtu či kvašené zelenině. Skvěle chutná i červená řepa nebo mrkev v nálevu, které navíc obsahují řadu antioxidantů. „Fermentované potraviny vydrží díky procesu kvašení velmi dlouho a můžete je mít po ruce celoročně. Působí jako malá probiotická ‚bomba‘ a posilují střevní mikroflóru,“ dodává Jiří Vávra, specialista na potraviny z online supermarketu Košík.

1. Dodají probiotika, která ocení imunita oslabená kvůli chladu, chybějícímu slunečnímu záření, tedy nedostatku vitaminu D a častěji i většímu stresu.

2. Pomáhají po těžkých jídlech - enzymy v nich podporují rozklad tuků a bílkovin, tedy uleví, když vám bude těžko například po konzumaci smaženého kapra, řízků či bramborového salátu.

3. Lehce se tráví a dodávají energii - to se hodí při virózách nebo únavě, kdy vás zasytí, ale nepřetěžují organismus a umožňují tělu zaměřit se na regeneraci.

Jestli jste je zatím jedli jen výjimečně, nebo s nimi začínáte, jděte na to postupně - trocha kimči nebo kysaného zelí k hlavnímu jídlu, kefír jako svačina nebo základ smoothie, kysané zelí v pomazánce či jako součást chlebíčků, malá miska kvašené zeleniny jako digestiv po těžším jídle a podobně. „Klíčová je pravidelnost. Doporučuji dát si malou porci alespoň každý den,“ dodává Lhotáková.

Ať už začínáte s kvašením zelí, nebo se pouštíte do odvážnějších kombinací, vyplatí se držet několika osvědčených pravidel.

Udržujte vše nádobí a náčiní čisté, pracujte s kvalitní solí bez jódu a nezapomínejte zeleninu pravidelně kontrolovat. Náčiní by mělo být dřevěné. „Dřevo je pro kvašení ideální – nepřebírá pachy, neobsahuje chemikálie a díky přirozené antibakteriální vlastnosti zajišťuje hygienické prostředí,“ říká Tomáš Izaiáš z firmy ČistéDřevo.cz. Měli byste o ně ale správně pečovat - nepatří do myčky, stačí je opláchnout a nechat uschnout a občas ošetřit přírodním olejem, což prodlouží jejich životnost na léta.

Vyrobte si perlivý řepný kvas! Osvěžující nápoj z červené řepy posílí imunitu a vyladí trávení