Článek
Jiří Langmajer nedávno oslavil 59. narozeniny a říká: „Ještě jsme neskončili!“ Na instagramu ho sleduje skoro tři sta tisíc lidí, i když se technologiím a sociálním sítím dlouho vyhýbal. Pokořuje vysoké hory a potápí se se žraloky. Jde z role do role, a když mluví o své ženě, herečce a moderátorce Adéle Gondíkové, září mu oči. Jeho dny jsou naplánované na minuty, o to větší radost máme, že přišel do podcastu Bubliny.
Den, který bych si zopakoval
Svoje 59. narozeniny si užil obklopený rodinou a kamarády. Má ale nějaký den, který by si rád zopakoval a prožil znovu? „Druhá svatba! Od božího rána do božího večera, celý jsem ho proplakal. Vytvořím tlak na moji Aduš, nastřádám si na koncert J.A.R. a v 65 letech to zmákneme ještě jednou,“ má jasno.
Na své ženě oceňuje, že ohromně inteligentně ví, jak na něj, jak jej nenásilně kultivovat. „Navíc mi neřekne jinak než miláčku, i v rádiu, a vzhledem k tomu, že mi bude 60, je to příjemné,“ pochvaluje si.
Dříve jsem na jevišti trhal kulisy
Byly doby, kdy se nechával rolemi záměrně pohltit, dnes si je tolik nepouští k tělu. „Nebyl jsem obohacen talentem, tak jsem to tímhle doháněl, šel jsem do toho bezhlavě. Starší kolegové, kteří mě měli rádi, i když jsem dělal psí kusy, mě varovali, že neskončím dobře,“ vzpomíná na časy, kdy hrál velké role a žil dost divoce.
Co se změnilo? „Poznal jsem někoho a asi pánbůh mi tehdy našeptal, že to je moje možná poslední šance - že je to někdo, s kým bych mohl zestárnout a kdo to se mnou vydrží. A já jsem zaťukal na dveře psychiatrie,“ vzpomíná.

Jiří Langmajer byl hostem podcastu Bubliny pár dní po svých 59. narozenináchFoto: Proženy.cz
Největší výzva? Proměnit se v ženu
Hereckých výzev se nebojí: V Lajně si nechal nabarvit vlasy i narůst knír, hrál šachy s Ondřejem Vetchým v Moře na dvoře, potápěl se v Pokladu. Co ale bylo pro něj osobně nejnáročnější? „Paradoxně hrát ženu v Po čem muži touží - nezažil jsem nic těžšího. Chtěl jsem se tehdy připravit, ale nedostal jsem možnost. A já musel sám přijít na to, jak nebýt karikatura ženy a nebýt oplzlý…“
Pro Kolečka bych hrál i fotbalový míč
Brzy přijde do kin film Petra Kolečka a Vladimíra Skórky Kouzlo derby (17. července), kde hraje fotbalového rozhodčího. „To byla fantastická práce. Ale mně kdyby kluci dali hrát fotbalový míč, tak půjdu. Jsou to jedni z mých nejbližších přátel, udělali jsme tolik dobré práce. Bezmezně jim důvěřuji a před kamerou se pouštím i do věcí, které jsou výsostně trapné a šílené - nabízím celou škálu a oni si buď vyberou, nebo mě pošlou do p*dele - v tom je to cenné,“ směje se.
Když vypráví o spolupráci s Petrem Kolečkem, září mu oči podobně, jako když mluví o své ženě. „Říkali, že až se s Petrem, jako dva egomaniaci, střetneme, tak si rozbijeme držku. Opak byl pravdou, my se máme velmi rádi.“
Co ještě Jiří Langmajer prozradil v Bublinách?
- Jaký byl jeho nejsilnější zážitek v Himálaji a co mu Adéla řekla, když pokořil pětitisícovku?
- Jaká nabídka jej přesvědčila, aby neskončil s filmovým herectvím?
- Jaké má plány? Vrátit se na místo, kde požádal svou ženu o ruku, i zdolat v rámci příprav na Himálaj Mont Blanc.
- Patří bulvár k jeho práci? „Byla léta, kdy jsem dělal všechno proto, aby měli co psát. Ale ta jejich ‚práce‘ je stejně odporná jako před dvaceti lety. Teď ale nemají o čem psát, tak vydojí i kraviny. V divokých letech jsem měl tendence to řešit, ale ustál jsem to, špatně by to skončilo.“