Článek
Posbíral talentů, až by mu to jeden záviděl. Vladimír Polívka rád dělá věci pečlivě, navíc nemá tolik času, kolik by si přál: tak se věnuje hlavně herectví – a nově i lenošení.
Syn slavných rodičů, který vždy nenáviděl slovo protekce. Herec, jenž miluje dobovky, hraje v Dejvickém divadle i v komerčně úspěšných komediích a seriálech. Mladý muž, který by možná mohl svou slávu využívat na balení holek, ale podle něj na to ty dobré neletí. V podcastu Bubliny s Katkou Osičkovou byla řeč o vztahu s tátou, o maminčiných radách, nevhodných otázkách i o zajímavých suvenýrech, které si odnáší z natáčení.
Co ještě Vladimír Polívka prozradil?
- Nafouknutá bublina? „Já jsem řekl, koho volím jako prezidenta. A nepřijde mi v pořádku, že si lidé pletou to, když někdo vstoupí do politiky a když se postaví za kandidáta.“
- Jak se stal překvápkem v seriálu Jedna rodina, proč miluje dobovky a proč nikdy nehraje prince: „Asi nevypadám dobře v legínách!“
- Jak si užívá, když hraje na jednom jevišti s tátou Bolkem Polívkou, a jaké rady mu otec dal?
- Jaký suvenýr si odnesl z natáčení seriálu Děcko a umí i po letech podcenit první natáčecí den?
- Je Dejvické divadlo fenomén a ptal se ho někdo na názor, když se rozšiřoval soubor?
Charismatický, sexy a přitažlivý?
To, že se ve spojení se slavnými ženami používají přívlastky typu krásná, neodolatelná nebo rafinovaná, je běžné. U mužů se to tolik neděje, pokud tím mužem není Vladimír Polívka: ten je často označován jako charismatický či přitažlivý. „Mezi chlapy se moc nenosí stěžovat si na takové věci, asi mě to ani nenapadlo a přízviska beru s nadsázkou. Ale máte pravdu, mohl bych si postěžovat: Nesuďte mě podle vzhledu!“ směje se.
Může být vzhled na škodu? „Určitě jsou tvárnější typy a kamera je neúprosná. Ale já myslím, že mě to nejlepší teprve čeká, nějaké vrásky ještě potřebuju, ale hodně se to s nimi zlepšuje – ‚moudrovatím‘,“ vysvětluje.
A jak vnímal otázky na rodinu, když hrál Adama Vernera v seriálu Děcko? „Muži jsou z podstaty víc chránění zvnitřku, některé věci si zkrátka neberu, navíc máme od přírody na tyhle věci víc času. Ale někdy mě to překvapí: proč bych měl někomu říkat, kdy plánuji děti?“
Vladimír Polívka v Bublinách prozradil, že se naučil lenošit a že život s ním není pohodička, a pozval na unikátní taneční showFoto: Proženy.cz
Talent na tanec může ven…
O Vladimírovi se ví, že dokud neovládne některý ze svých talentů perfektně, nejde s ním ven. „Jsem otevřený novým věcem, rád se zamilovávám – a to i do pracovních projektů.“ Nyní hraje v unikátní taneční show Love2Dance, která má podle něj výjimečnou energii. Obvykle na svá představení nikoho moc nezve, ale toto rád doporučí, protože nic takového k vidění není: „Je to velká pocta společenskému tanci.“ (Hraje se 4. a 5. června v Divadle Hybernia.)
Je sebekritičnost svazující? Může být, navíc ho tíží, že jej baví spousta věcí a nemá na ně čas. Ale má novinku: „Došel jsem do fáze, kdy jsem rád i lenošný, nic nedělám. A pomáhá to práci – mít osobní volno a nic nedělat. Prokrastinuji a užívám si to. Peleším se – nic nehorázného si nepředstavujte. Mám i své pozice a systém pohybu. Až budu psát paměti o svém lenošení, bude rozhodně o čem psát,“ vysvětluje se zápalem.
Dají se na slavnou tvář balit holky?
S pokorou říká, že si nikdy nezvykl, že ho lidé znají a rádi vidí. „A jestli sláva fungovala na holky? Na ty dobré by neměla, ty by mělo zaujmout, že něco umím. Ale já jsem si vždycky vybíral dobře, co se týče partnerek.“
Jaký je život po jeho boku? „Moje partnerka není z branže a nemá moc ráda, když je vidět. Ale zvykla si, je to dobrá holka. Hodně lidí si myslí, že život se mnou je super: občas si zahraju divadýlko, přinesu peníze a jezdíme na dovči. Ale zkrátím to: mě musí mít holka opravdu ráda, aby to zvládla, pohodička to není. Já hodně pracuju.“
