Mladí dnes přistupují k sexu a ochraně jinak. Není důvod bát se hormonální antikoncepce, říká lékař

Dostat se k informacím o sexu a intimních tématech je dnes jednoduché a internet patří mezi hlavní zdroje. Jenže informace zde nejsou vždy ověřené a šíří se například hormonofobie. „Myslím, že mladí jsou dnes zodpovědnější. Jsou sečtělí a vědí toho víc než naše generace nebo generace našich babiček. Vědí, co je prezervativ a co je antikoncepce… To, že to nepoužívají a že z toho mají strach, to je druhá věc,“ říká gynekolog Jaroslav Vráblik.

Jaroslav Vráblik se setkává s názory, že hormonální antikoncepce „škodí a zabíjí“, na druhou stranu pacientky s tímto strachem dle jeho slov nemají problém vzít si nouzovou pilulku po nechráněném pohlavním styku, a to i opakovaně.

„Pilulka po styku, takzvaná pohotovostní antikoncepce, byla vyvinutá pro extrémní stavy. Nemá stoprocentní účinnost a navíc jde o mnohem větší zátěž na organismus oproti nízkodávkové (klasické) antikoncepci.“

Minimálně podle diskusí na internetu existují ženy, kterým jejich gynekolog předepsal hormonální antikoncepci pomalu „mezi dveřmi“ jako řešení akné nebo bolestivé menstruace, a to bez podrobnějšího rozhovoru a vyšetření. Co si o tom myslí Jaroslav Vráblik? „Jde opravdu o malé dávky hormonů, a pokud pacientka neměla například mononukleózu nebo žloutenku, tak není důvod vyšetření dělat a pojišťovny to ani nehradí.“

Jiným problémem je zvýšená srážlivost krve – v takovém případě se nedoporučuje dvousložková hormonální antikoncepce s estrogenem a gestagenem.

Ani skryté vady srážlivosti krve se ale běžně nevyšetřují, i když by to podle Jaroslava Vráblika bylo vhodné. „Stojí to okolo 2 500 korun a je to jedno vyšetření za život. Z praxe vím, že když to slečnám nabídnu, zajde na testy zhruba jedna z padesáti,“ říká. Může se tak stát, že se na poruchu přijde až o mnoho let později, přičemž po celou tu dobu žena hormonální antikoncepci užívá.