Mladí se sexem začínají později, ale víc riskují. Antikoncepci řeší často až „po“ – a to je problém

Zatímco dříve byl první sex typickou zkušeností středoškoláků, dnes se k němu mladí dostávají až kolem dvacítky. Podle gynekologů za tím stojí tlak na vzdělání, kariéru i to, že kontakty probíhají spíše virtuálně a osobně se setkávají méně. Pozdější start ale neznamená větší zodpovědnost – naopak.

Gynekologové potvrzují, že věk prvního pohlavního styku se posouvá. „Mladí lidé kladou větší důraz na vzdělání, osobní rozvoj a kariéru. Mají pestrý společenský život a víc žijí digitálně než osobně. To vše může oddalovat zahájení sexuálního života,“ říká doktor Jaroslav Vráblik z TopGynekologie.

Mnoho dívek chodí ke gynekologovi až když plánují první sex, nebo už ho měly. Ideální by to ale bylo daleko dřív. „První návštěva se doporučuje kolem 13 let, zpravidla po první menstruaci. Často jde jen o informativní konzultaci bez nutnosti vyšetření,“ vysvětluje gynekoložka Elena Sudarikova z kliniky Venova. Právě před prvním sexem lze také zvažovat očkování proti HPV, protože v tu dobu je jeho účinnost nejvyšší.

Až třetina mladých párů má podle odhadů nechráněný sex, který je rizikem kvůli přenosu infekcí – od chlamydií přes mykoplazmata až po HPV či HIV. Používat kondom by tedy mělo být samozřejmostí nejen při prvním styku.

Velmi rozšířená je i přerušovaná soulož, kterou odborníci považují za jednu z nejméně spolehlivých metod. „Existuje při ní vysoké riziko početí, protože spermie se mohou vyskytovat už v preejakulátu,“ upozorňuje Jaroslav Vráblik.

>>> Ženy si uvědomují své právo na orgasmus a zažívají ho víc než jejich babičky, říká sexuolog Petr Weiss

Zájem o hormonální antikoncepci dlouhodobě klesá hlavně mezi mladými. „Důvodem je obava z hormonů v pravidelně užívaných antikoncepčních pilulkách, ale na druhou stranu to mnohem častěji končí nutností použít pilulku ‚po‘, ve které je výrazně vyšší dávka hormonů a není určena k častějšímu použití,“ říká Jaroslav Vráblik. Vyhnout se hormonální antikoncepci je možné, ale je třeba myslet a třeba s gynekologem probrat jiné metody ochrany, aby nebylo třeba sahat po hormonech ani nárazově.

Lékárny tento trend potvrzují: roste poptávka po nouzové antikoncepci, zatímco prodej klasických pilulek klesá. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv objednaly lékárny v loňském roce 1,7 milionu balení, o milion méně než před 25 lety. Může to být ale i tím, že současná medicína nabízí široké spektrum antikoncepčních metod – od kondomů přes hormonální pilulky, vaginální kroužky, náplasti, injekce až po nitroděložní tělíska.

Správný výběr antikoncepce by měl vždy vycházet z individuální konzultace ženy s gynekologem, který zohlední nejen věk, životní styl a preference ženy, ale i zdravotní stav a rodinnou anamnézu. „Vždy hledáme metodu, která bude pro ženu bezpečná a zároveň jí bude vyhovovat v běžném životě,“ uvádí gynekoložka Veronika Pušmanová z Nemocnice Slaný.

Každá metoda má své výhody i nevýhody. „Tabletky jsou standard, ale musí se užívat pravidelně – pokud žena zapomíná, nefungují. Vaginální kroužek je sice spolehlivou ochranou, ale stále je to cizí těleso v těle a může někomu vadit nebo může být příčinou častějších zánětů. Po aplikaci injekce žena často nemenstruuje a není možné ji ihned vysadit, pokud by bylo potřeba. Antikoncepční náplasti mají vyšší pořizovací cenu a někdy se odlepují,“ popisuje Elena Sudarikova.

Sexuální zdraví, které není jen prevencí pohlavně přenosných nemocí a výběrem antikoncepce, by mělo být tématem otevřené komunikace v rodině, s gynekology, ale i mezi partnery.

Kozí močový měchýř, střeva, guma. Jak to bylo s kondomy, které svět zachránily před pohlavními chorobami