Zubní kaz? Umíme se bránit!

Zubní kaz je vlastně jedna z nejrozšířenějších nemocí na světě, a kdyby nějaký vědec vymyslel pilulku, kterou by se dal léčit bez mechanického zásahu, stal by se nejuctívanějším vynálezcem. Zatím nezbývá, než věnovat více času kartáčku a zubní pastě.

Osvěta, co se týká ústní hygieny, je u nás velmi pokročilá. Přesto lidé mnohdy až pozdě litují, že péči o svůj chrup nevěnovali více pozornosti. „Jsem přesvědčený, že za zubní kaz ve svých ústech nemůže asi tak pět lidí ze sta. Ti ostatní jen sklízí plody své lhostejnosti," popisuje MUDr. Petr Čáp.

Zubním kazem se nemůžeme od někoho nakazit. Vytvářejí ho mikroorganismy (bakterie), které žijí v zubním plaku a nejčilejší jsou asi dvacet minut po jídle. Správně bychom tedy měli zuby čistit po každém jídle. „Přejíždět kartáčkem po zubech vodorovně nemá žádný smysl,“ poradil MUDr. Čáp. „Kartáček musí směřovat těsně od dásně ke korunce. Postupujeme od zadních zubů dopředu, nezapomínáme i na vnitřní část zubů, a teprve závěrem přetřeme i kousací plošky zubů. Celá procedura trvá nejdéle tři minuty. Při počínající paradentóze (krvácející dásně), opatrně masírujeme až deset minut.“ Nakonec je potřeba si pořádně vypláchnout ústa vodou.

Kvalita a druh kartáčku se laikovi těžko posuzuje, dejte tedy na názor svého dentisty. S osvětou k nám dorazily i speciální tenké mezizubní kartáčky a dentální nit, kterou zatím, bohužel, používá jen málokdo. A přitom je velmi důležitá, neboť zubním kartáčkem při sebelepší péči nevyčistíte mezizubní prostory tak, jak je potřeba. Daleko populárnější jsou jejich předchůdci – párátka. Umožňují odstranit zbytky jídla mezi zuby bezprostředně po konzumaci.

S čištěním zubů se musí začínat už v prvním půlroce života miminka, jakmile se mu prořezávají první zoubky. Velice šetrně malým, jemným kartáčkem a malým množstvím dětské pasty rodiče stírají ze zubů usazené zbytky jídla – plak. Jakmile dítě povyroste, učíme ho držet kartáček samo, a to tak často, aby mu tento hygienický návyk vešel do krve. „Zhruba do puberty má smysl doplňovat fluor i formou tablet. Tehdy se ukládá do vyvíjející se skloviny. V pozdějším věku se už používá přímo na zuby obsažený v pastě, kde pomůže vracet vápenné soli do skloviny. Vnitřně do už vyvinutých zubů nezasáhne,“ vysvětluje MUDr. Čáp.

Tip: Obzvlášť u puberťáků můžeme dobře uplatnit náhradní řešení – žvýkačku. Když už nemá s sebou kartáček, žvýkačka, nejlépe bez cukru, zuby očistí.

Říkalo se, že jablíčko před spaním stačí místo čištění zubů. Pravda je, že kousáním ovoce se ze zubů odstraňuje plak, na druhou stranu ale ovocné kyseliny a cukry jsou zásadními nepřáteli zubní skloviny. Stejně nebezpečné je i pití sladkých nápojů (např. kolových) včetně džusu. „Po takové konzumaci ani nedoporučuji hned čistit chrup. Prospěšnější je, nejdříve vliv nápoje zmírnit pitím vody nebo minerálky nebo žvýkačkou bez cukru,“ radí MUDr. Čáp. Pasta z čerstvých jahod je sice výborný přírodní bělicí prostředek, nesmí se ale používat často a po aplikaci je nutné zuby pečlivě vyčistit pastou.

Sečteno a podtrženo: Zuby, které jsou pro nás nesmírně důležité v mnoha směrech a bohužel nám, na rozdíl od žraloka nedorůstají pravidelně, si musíme chránit. Pár minut denně, které věnujeme péči o ně, nám může ušetřit spoustu bolesti, nervů a nepříjemností. I když ale máme úsměv zářivý a potíže žádné, navštěvujeme svého dentistu pravidelně (na pojišťovnou hrazenou preventivní prohlídku máte nárok jednou za rok, dítě dvakrát ročně).