Téma týdne: Věřím, že karty nelžou!

Tomuto tématu podlehne každá holka, je to jen otázka času. Já tomu podlehla v pubertě. Jsem silnější postavy, plná mindráků, a tak mě samozřejmě zajímalo, jestli i na mě čeká někde ten pověstný princ na bílém koni. Bylo mi sedmnáct a rodiče mě vytáhli na vánoční trhy. A tam měla stánek i kartářka. Za věštbu z karet si nechala platit 70 Kč, a věřte, nebo ne, byla to nejpřesnější a nejlevnější věštba, kterou jsem si kdy vyslechla.

Ta paní mi pohmatem mého malíčku prozradila, že budu mít jen jedno dítě a bude to kluk. A pak jsme přistoupily ke kartám. Pověděla mi, že v životě budu mít dva vážné vztahy. Ten první neskončí dobře, protože se rozejdeme kvůli nějaké ženě. Druhý však už bude ten správný. Vdám se a pořídím si s tím pánem dítě. A to všechno do 25 let. V životě budu šťastná, nebudu žít v nedostatku. A i vážnější nemoci se mi prý mají vyhnout....

A jak se tato věštba splnila?

Těsně po této předpovědi jsem se dala dohromady se svým spolužákem. Ten vztah trval čtyři roky. Dokonce jsme spolu i bydleli. Nakonec jsme se ale rozešli, a to kvůli jeho mamince. Zasahovala nám do života čím dál častěji a já si uvědomila, že takhle žít nechci. Při stěhování jsem narazila na svůj deník právě z doby před tímto vztahem a znovu si přečetla, co mi kartářka řekla. Ano, čekala bych nevěru a ne neodbytnou maminku... Přesto mi tato vzpomínka pomohla se s rozchodem líp vypořádat a začít se těšit na nový vztah...

Těsně po svých 23. narozeninách jsem v internetové seznamce narazila na jednoho nápadníka. Zprvu se mi vůbec nelíbil, ovšem slovo dalo slovo a my si nakonec dali rande opravdové, ne jen to virtuální. Krátce po 24. narozeninách jsem si tohoto nápadníka vzala. Prostě mě ukecal :o). Koupili jsme spolu domeček a užívali si života. Nedlouho poté jsem zjistila, že jsem těhotná. Teď je mi 26 a kousek ode mě právě spinká moje krásná dcerka, za pár dní jí budou čtyři měsíce. A to je vlastně zatím to jediné, co té kartářce nevyšlo. Předpovídala mi chlapečka. Jenže manžel i já jsme si přáli víc holčičku, a tak jsme společně ty karty trumfli.

Věřím, že svůj osud můžeme ovlivnit, ale ty zásadní věci jsou už prostě dané. A záleží jen na naší povaze, jestli ke všem těm kotrmelcům, co život přináší, budeme přistupovat s vírou v dobrý konec, anebo pesimisticky očekávat to nejhorší.

Když je nám ale smutno a potřebujeme dodat energii a sílu do dalších dní, je dobrá kartářka k nezaplacení. Ta nám totiž vždycky bude umět ukázat novou cestu, jiný pohled na věc... Teď mě tak napadá, že tu stejnou službu může poskytnout i dobrý psycholog, ale ten ty růžové zítřky nemá ničím podložené, kdežto kartářka ano. Karty přece nikdy nelžou!

Máte s kartami podobnou zkušenost? Daly jste si někdy sestavit vlastní horoskop? A co věštby, vyplnila se některá z nich? Pište nám své příběhy k Tématu týdne: Věřím horoskopům, no a? Na tři z vás opět čeká honorář 500 korun! Na vaše názory a zkušenosti čekáme na e-mailové adrese info@prozeny.cz!